Ostrov Flores, Indonesia
Věda a výzkum
Ostrov Flores, Indonesia Foto: Shutterstock

Hobiti možná opravdu žijí. Vědec nalezl stopy na ostrově Flores

Je to už téměř 20 let, co byly na indonéském ostrově Flores nalezeny kosti humanoidního druhu podobného hobitům – a podle jednoho z vědců může jít o víc než jen o prastaré kosti.

25.05.22

V eseji pro časopis The Scientist popisuje etnobiolog Gregory Forth, proč se domnívá, že Homo floresiensis, jak údajné hobity nazval slavný zesnulý antropolog Mike Morwood, když v roce 2004 našel na Floresu kosti z doby pleistocénu, mohou opravdu žít v pralesích ostrova.

Když Morwood o svém objevu Homo floresiensis poprvé informoval, otřáslo to vědeckým světem. Podle Forthových slov se to "rovnalo objevu mimozemšťana z vesmíru". Tento humanoidní druh, v popkultuře přezdívaný "půlčík", byl považován za vyhynulý, ale jak Forth podrobně popisuje ve své připravované knize "Mezi opicí a člověkem", místní kmen zvaný Lio popsal setkání se zmenšeným tvorem, o němž se domnívá, že může být totožný s Homo floresiensis.

"Mým cílem při psaní knihy bylo najít nejlepší vysvětlení, které nejracionálněji a empiricky nejlépe dokládá svědectví kmene Lio o těchto tvorech," napsal Forth. "Ta zahrnují zprávy o pozorování od více než 30 očitých svědků, z nichž se všemi jsem osobně mluvil. A dospěl jsem k závěru, že to, co mi řekli, lze nejlépe vysvětlit tak, že na Floresu až do současnosti nebo do velmi nedávné doby přežil tvor, který není člověkem. "

Entobiolog popisuje, že v mytologii Lio se lidé mohou proměňovat v jiné druhy v rámci "stěhování do nových prostředí a osvojování si nových způsobů života", což je podle popisu jeho výzkumu v terénu mýtus, který by mohl naznačovat spojení mezi lidmi a jejich předky Homo floresiensis.

Ačkoli fyziologické podrobnosti o tomto údajně nekontaktovaném humanoidním druhu nechává Forth ve své knize stranou, poznamenává, že lidé z kmene Lio považují "vzhled opičího člověka za něco ne zcela lidského", což je podle jeho odhadu pro tuto domorodou skupinu "problematické a znepokojující".

Naráží také na obžalobu antropologie jako celku, kterou mnozí kritici právem označují za imperialistickou a rasisticky poškozující historii.

"Paleontologové a další vědci zabývající se životem by udělali dobře, kdyby tyto domorodé znalosti začlenili do pokračujícího výzkumu evoluce hominidů v Indonésii i jinde," napsal Forth v časopise The Scientist. Věda možná ještě nemá nezvratné důkazy, ale úvahy jsou na místě.

 

ZDROJ

Související

Výpočetní algoritmy mohou odhalit původ gregoriánského chorálu

Gregoriánský chorál je forma nedoprovázeného duchovního zpěvu v latině, která vznikla v Evropě ve středověku. Zpěvy bylo možné slyšet v katedrálách či malých kostelích. Sloužily k předávání posvátných textů dalším generacím. A právě proto se přísně dbalo na to, aby se v ničem nelišily, říká Jan...


Revoluce v ochraně proti ohni: čeští vědci vyvinuli nehořlavý grafenový aerogel

Vědcům se vytvořením speciální 3D porézní struktury povedlo zvýšit teplotní odolnost grafenu o neuvěřitelných 1000 °C. Atomárně tenké vrstvy uhlíku, tedy grafen, vykazují běžně teplotní stabilitu v plamenu do 550 °C, což je pro srovnání přibližně teplota zapálení většiny dnes užívaných plastů,...


Na VŠB-TUO studují jako první na světě výbuchy za nízkých teplot

K dispozici mají unikátní výbuchovou komoru neboli výbuchový autokláv, v níž jako jediní mohou studovat parametry explozí i za nízkých teplot. Zařízení za zhruba 5,3 milionu korun výrazně posune poznání vědců v této oblasti, v rámci akreditované laboratoře však poskytuje cenné informace také...