Týmy z Brazílie a Velké Británie strávily měsíce zkoušením technik využívajících projekce dvojčat virtuální reality na základě CT a MRI skenů. Sami chirurgové to označili za tak trochu vesmírnou vědu, šlo opravdu o velmi složitý separační proces, který doposud neměl při rozdělování dvojčat obdoby.
Chirurgové z tisíce kilometrů vzdálených zemí měli poprvé headsety a společně operovali ve stejné „místnosti virtuální reality“. Dvojčata měla za sebou sedm operací, které zahrnovaly více než 27 hodin operačního času jen při závěrečné operaci, a staralo se o ně téměř 100 zdravotníků.
Chirurgové byli poměrně klidní, protože se před operací díky virtuální realitě mohli dopodrobna seznámit s anatomií dvojčat a byli tedy připraveni lépe, než obvykle. I pro dvojčata šlo o menší riziko než je u operací tohoto typu obvyklé.
Dva předchozí neúspěšné pokusy o oddělení chlapců znamenaly, že jejich anatomii komplikovala jizva, která zákrok komplikovala. Operace trvala 27 hodin, tým si udělal jen 4 čtvrthodinové pauzy na občerstvení. Chirurgové byli naprosto vyčerpaní, ale šťastní, že se operace zdařila.
Zajímavé je, že krevní tlak a tep dvojčat se ustálily až čtyři dny po operaci ve chvíli, kdy se k sobě chlapci opět přiblížili, dotkli se rukama a byli ve stejné pozici jako před operací. Dvojčata se v nemocnici dobře zotavují a bude jim poskytnuta šestiměsíční rehabilitace.
Bernardo a Arthur jsou ve věku téměř čtyř let nejstaršími kraniopagovými dvojčaty, tedy dvojčaty se srostlým mozkem, která byla oddělena. Podle charitativní organizace zaštiťující operaci má jeden z 60 000 porodů za následek siamská dvojčata a pouze 5 % z nich tvoří kraniopagus.
