Vlevo je čistá kapka slitiny sodíku a draslíku, vpravo kapka s usazenou vrstvičkou vody, v níž se rozpouštějí elektrony uvolňované z kovu, čímž získává zlatý kovový lesk
Technologie
Vlevo je čistá kapka slitiny sodíku a draslíku, vpravo kapka s usazenou vrstvičkou vody, v níž se rozpouštějí elektrony uvolňované z kovu, čímž získává zlatý kovový lesk Foto: Umělecké ztvárnění: Tomáš Belloň / ÚOCHB

Čeští vědci připravili kovovou vodu v pozemských podmínkách

Může se voda chovat jako kov? Díky obrovskému tlaku je to teoreticky možné v jádrech velkých planet, ale nelze to nasimulovat v pozemských podmínkách. Čeští vědci na to šli jinak.

30.07.21

V jádrech velkých planet, kde vysoký tlak dokáže stlačit molekuly vody k sobě do té míry, až se začnou překrývat jejich elektronové obaly, může kovová voda vzniknout. Vyvinout takový tlak v pozemských podmínkách ale v současnosti není možné. Mezinárodní vědecký tým vedený Pavlem Jungwirthem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR však přišel s novou metodou, díky níž se mu podařilo kovovou vodu na několik sekund vytvořit i v pozemských podmínkách. Jejich článek nyní vychází v časopisu Nature

Kov vzniklý z vody díky tlaku

Představy, že s pomocí velkého tlaku by bylo možné vytvořit z vody kov, nejsou nové. V principu by mělo být možné stlačit molekuly vody k sobě tak, že by se začaly jejich elektronové obaly překrývat a vytvořily tzv. vodivostní pás, jaký existuje v kovových materiálech. Potřebný tlak 50 Mbar (tj. tlak asi 50milionkrát větší než na zemském povrchu) najdeme v jádrech velkých planet, v pozemských podmínkách jej však zatím dosáhnout nedokážeme.

Tým Pavla Jungwirtha z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) ve spolupráci s vědci z Univerzity Jižní Kalifornie, Institutu Fritze Habera a dalších institucí však nyní přišel s metodou, díky které se mu podařilo potřebě vysokého tlaku při přípravě kovové vody zcela vyhnout. Metoda navazuje na dřívější výzkum skupiny Pavla Jungwirtha zaměřený na chování alkalických kovů ve vodě a kapalném amoniaku. Inspirováni prací s roztoky alkalických kovů v kapalném amoniaku, které se při vysokých koncentracích chovají jako kov, rozhodli se vědci dosáhnout vytvoření vodivostního pásu nikoli stlačením molekul vody k sobě, ale masivním rozpouštěním elektronů uvolňovaných z alkalického kovu. Při tom však potřebovali překonat zásadní překážku spočívající ve skutečnosti, že alkalické kovy po přidání do vody okamžitě explodují. 

Nový přístup

Vědci k problému přistoupili opačně - nepřidávali jsme alkalický kov do vody, ale vodu na kov. Uvnitř vakuové komory vystavili kapku slitiny sodíku a draslíku malému množství vodní páry, která začala kondenzovat na jejím povrchu. Tímto postupem se elektrony uvolňované z alkalického kovu rozpouštěly do vrstvičky vody na jejím povrchu rychleji, než probíhá chemická reakce vedoucí k explozi. Jejich množství přitom bylo dostatečné k překonání kritické hranice pro vytvoření vodivostního pásu, a tedy vytvoření kovového vodného roztoku, který kromě těchto elektronů obsahoval i rozpuštěné alkalické kationty a chemicky vytvořený hydroxid a vodík. 

„Díky tomu se nám na několik sekund podařilo vytvořit tenkou vrstvu zlatě zbarveného kovového vodního roztoku. To nám stačilo na to, abychom ji mohli nejen spatřit na vlastní oči, ale také proměřit spektrometry,“ říká Pavel Jungwirth a dodává: „Potřebnou aparaturu jsme si přitom vyrobili více méně na koleni v malé laborce v našem pražském ústavu, kde také proběhly první experimenty. Klíčový důkaz přítomnosti kovové vody jsme pak získali pomocí rentgenové fotoelektronové spektroskopie na synchrotronu v Berlíně.“

Dopad: 

Studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a jejich kolegů publikovaná nyní v časopise Nature dokazuje nejen to, že kovovou vodu je možné připravit i v pozemských podmínkách, ale také detailně charakterizuje spektroskopické vlastnosti spojené s jejím nádherným zlatě kovovým leskem.

ZDROJ

 

Související

6D Focus Innovation Czechia: Robot Pipeťák potřeboval pomoc – ČVUT opět reagovala

Gabriela Kolářová, 14. 5. 20 O robotovi Pipeťákovi, který pomáhá při zpracování vzorků na koronavirus, jsme už psali. Usnadňuje práci laborantům a odběrovým pracovníkům. Ale podobně jako jiné „rychlé“ vynálezy potřeboval vylepšit. RNDr. Lenka Richterová, Ph.D. oslovila skupinu výzkumníků ČVUT, zda...


6D Focus Innovation Czechia: Vědci UJEP zkoumají nanozymy

Gabriela Kolářová, 17. 05. 20 Vědci z FŽP UJEP a PřF UJEP již řadu let pracují na výzkumu a aplikaci nanozymů – materiálů, u kterých byla nedávno prokázána schopnost inaktivovat chřipkové viry. Úkolem odborníků na těchto pracovištích je primárně zneškodňování toxických chemikálií. Ovšem v poslední...


6D Focus Innovation Czechia: Dům z 3D tiskárny? Ano, a navíc vícepatrový!

Gabriela Kolářová, 21. 05. 20 Tým vědců z Technické univerzity v Liberci vyvíjí unikátní robotické rameno pro 3D tisk, které bude schopné vytisknout i rozsáhlé a vícepodlažní budovy. Robotické zařízení bude tisknout i rozsáhlé nebo vícepodlažní budovy. Robot z TUL je navržen tak, aby tiskl přímo...