V čem je problém: Jednou z nadějí medicíny je vytvoření funkčních krevních cév jako náhrady poškozených, nemocných nebo nefunkčních částí cévní soustavy a také jako současti umělých orgánů a tkání. Dosavadní pokusy, jakkoliv obdivuhodné, se vyznačovaly pomalostí, nákladností, stavěly na jednoduchých strukturách trubicového charakteru, které se nedaly integrovat do vlastního tělesného vaskulárního systému.

Řešení: Tým Kalifornské univerzity v San Diegu, vedený nanoinženýrem Shaochen Chenem, vyvinul a na 3D tiskárně vyrobil funkční síť krevních cév. Vyšel ze standardních zobrazovacích medicinských technologií, pomocí nichž vytvořil trojrozměrný vzorec cév. Poté vyprojektoval dvourozměrně řezy z UV paprsků v roztoku naplněném živými buňkami a polymery citlivými na světlo, které tuhnou, když jsou vystaveny UV záření. Tým dokázal úspěšně transplantovat tuto složitou strukturu do myšších poranění, integrovat ji s hostitelovou soustavou a zajistit její normální funkčnost. Kromě toho zvládl vytisknout skelet s jednovrstevnou buněčnou epitelovou vystýlkou v řádu vteřin.

Dopad: Jde o obrovský pokrok v oblasti 3D tisku tělesných orgánů a regenerativní medicíny vůbec, neboť právě vaskulární sítě pro ni představovaly jednu z nepříjemných překážek. Přes tento fascinující průlom z dílny univerzity v San Diegu bude cesta k plně funkčním umělé zhotoveným cévním soustavám dlouhá. Nicméně průlomová metoda nás přibližuje k očekávané epoše 3D tisku celých funkčnich orgánů a tkání „na zakázku“ jako transplantátů zachraňujících život, zlepšujících jeho kvalitu a prodlužujících jeho délku.