Martin Kysilka, 10. ZÁŘÍ 2018

O grafenu, supertenké dvourozměrné formě uhlíku o výšce jednoho atomu, za jehož objev byla v roce 2004 udělena Nobelova cena, jsme na našem portálu v poslední době napsali nespočet článků. Nové případy jeho užití nás však stále nepřestávají udivovat. Není divu, s druhým nejpevnějším materiálem na světě je spojována budoucnost skladování energie, magnetické rezonance, kvantových počítačů, pružných displejů, čištění a odsolování vody, 3D tisku a nanotechnologií. Je super silný, super flexibilní a do toho i překvapivě lehký. Také umí vést elektřinu a dá se biologicky odbourat. Nyní mezinárodní tým vědců objevil nový způsob jeho užití a vytvořil umělou sítnici na bázi grafenu.

V čem je problém: Sítnice je vnitřní tenká vrstva oka. Její hlavní funkcí je snímání a předzpracování světelných signálů přicházejících na sítnici skrze čočku. Postižení oční sítnice často znamená i trvalé poškození zraku. Poruch a nemocí sítnice je celá řada, příčinou mohou být vrozené vady, místní postižení nebo celkové nemoci. Onemocnění sítnice způsobuje její sníženou funkcí, postižení zrakového nervu, což se projevuje zhoršeným viděním nebo dokonce ztrátou zraku. Očními vadami či slepotou celosvětově trpí 200 milionů lidí. Choroby sítnice jsou jedním z nejčastějších důvodů.

Současné umělé sítnice rozhodně nejsou ideální. Implantáty jsou ploché a tuhé, což má za důsledek neostré a rozmazané vidění. Svou křehkostí také představují značné riziko pro okolní zdravé tkáně.

Řešení: Tým vědců z University of Texas a Seoul National University za pomocí grafenu, disulfidu molybdenu (jiného 2D materiálu), zlata, oxidu hlinitého a dusičnanu křemičitého vytvořil umělou rohovku, která převyšuje současné modely o několik tříd.

Studie prováděné v laboratořích na pokusných zvířatech ukázaly, že nový grafenový model je nejenom biokompatibilní, ale také schopný věrně napodobit vlastnosti lidských očí. 

Dopad: Jak již bylo zmíněno, nemocnou sítnicí trpí miliony lidí a nynější modely nejsou ideálním řešením. S novými materiály přichází i nové možnosti, ze kterých budou těžit především ve zdravotnictví. 

Přechod na elektroniku na bázi uhlíku bude mít obrovský dopad téměř na všechny profese. Představte si budoucnost, ve které dokážeme ze vzduchu vyfiltrovat CO2 (vzduch na Marsu je z 95% oxid uhličitý) a z něho vytisknout elektroniku nebo biomedikální zařízení.