Milada Kadeřábková, 27. 05. 20

Reportérka Natashah Hittiová sepsala pro magazín Dezeen deset nejzajímavějších materiálů, které byly v roce 2019 vyvinuty nebo inovativně použity. Jejich výčet vám dnes přinášíme.

Mořské řasy

Klimatická krize nutí lidi víc přemýšlet o tom, co a z čeho produkují. Mnoho designérů začalo například využívat mořské řasy a další udržitelné alternativy k plastům. Luisa Kahlfeldtová a Jasmine Liningtonová použily látku nazvanou SeaCell složenou z mořských řas a eukalyptu, ze které vytvořily udržitelné alternativy k jednorázovým plenám a materiálům používaným v krejčovské módě. Kathryn Larsenová z Copenhagen School of Design and Technology zase vyvinula způsob, jak řasy využít jako stavební materiál a běžci Londýnského maratonu letos dostali jedlé nápojové kapsle vyrobené z mořských řas.

Veganské hedvábí

Na podobné ekologicky šetrné vlně se nesou také oděvy z veganského hedvábí. Například biotechnologický startup Spiber vytvořil spolu s módní značkou North Face první komerčně dostupnou bundu vyrobenou ze syntetického pavoučího hedvábí. Adidas a návrhářka Stella McCarnteyová zase pracovali s kalifornským biotechnologickým startupem Bolt Threads, aby navrhli „zcela biologicky rozložitelné“ šaty na tenis.

Responzivní materiály

Mezi designéry jsou také čím dál oblíbenější chytré adaptivní materiály. Módní návrhářka Ying Gao vytvořila pár autonomních robotických šatů, které bezprostředně reagují na své okolí, jako by byly živé. Podobně vyvinulo designové studio Layers inteligentní materiál pro sedadla v letadlech, který detekuje potřeby cestujících. Vědci z univerzity v Marylandu vynalezli speciální textilii vyrobenou z polymerních vláken potažených uhlíkovými nanotrubicemi, která uživatele zahřívá, když je jim chladno a ochlazuje, když je jim horko.

Vedlejší živočišné produkty

Přestože veganství je i v designu stále oblíbenější, někteří výtvarníci se vydali trochu jiným směrem. Rozhodli se využívat zvířecí produkty, které by jinak skončily v odpadu. Například dánská návrhářka Kathrine Barbro Bendixenová použila kravská střeva k vytvoření sady speciálních světel, složených z průhledných trubic, ve kterých jsou uložena LED svítidla. Shahar Livneová z Izraele navrhla tenisky s koženými vložkami vyrobenými ze zvířecího tuku, kostí a krve získaných z odpadního toku jatek, zatímco islandské studio Reykjavík At10 vyrobilo bioplastový obal na maso přímo z kůže zvířete.

Celulóza

Celulóza – organická sloučenina, která dodává rostlinám strukturu, se v hledáčků designérů loni také objevila. Meydan Levy vyvinul řadu umělých jedlých plodů Neo Fruit složených z 3D tištěných celulózových kůží, které jsou plné různých vitaminů a minerálů, zatímco Elena Amatová použila tuto látku k výrobě udržitelných kosmetických obalů. Elissa Brunato zase přišla s nápadem, jak vyrobit z celulózy duhové flitry. Podle této návrhářky totiž krystalická celulóza láme světlo, díky čemuž se flitry přirozeně třpytí.

Korek

Využívání korku se loni také dočkalo vzestupu, mnoho designérů si jej totiž oblíbilo díky jeho udržitelnosti a recyklovatelnosti. Architekti Matthew Barnett Howland, Dido Milneová a Oliver Wilton například postavili dům z korkových bloků a dřevěných podpěr, a to způsobem, díky kterému může být budova kdykoli jednoduše rozebrána a zrecyklována. Společnost Nimtim Architects použila tento materiál pro výrobu stěn jedné přístavby v Londýně. Portugalské studio Digitalab použilo inovativní korkové vlákno na výrobu bytového osvětlení a doplňků a Jasper Morrison vytvořil sadu nábytku z korku, který zbyl po výrobě zátek na víno.

Stany a padáky

Neobvyklou ale velmi zajímavou položkou, která byla letos chráněna od vyhození na skládku, se staly stany a padáky, nejčastěji z nylonu. Tento materiál designéři využili při výrobě oblečení i nábytku. Chloe Bainesová a Tuo Lei například vyrábí oděv z částí stanů, které lidé nechávají ve stanových městečkách po hudebních festivalech, zatímco designové studio Layer vytvořilo sérii křesel a zástěn ze starých recyklovaných padáků.

Káva

Designéři také přišli s nápady, jak využívat odpadní kávovou sedlinu. Například Jamie Pybus vyvinul systém, který tyto zbytky využívá jako médium pro pěstování jedlých hub. Italské designové studio High Society zase vyrábí ze slupek kávových zrn lampy, zatímco Zhekai Zhang používá tento materiál k vytváření mramorových efektů na porcelánová světla. Studio industriálního designu PriestmanGoode nahradilo jednorázové plasty kávovými slupkami na výrobu jídelních misek pro dálkové lety.

Bioplasty

Vzhledem ke stále vyšší osvětě ohledně zamoření pevniny i oceánů plasty, se mnoho designérů loni soustředilo na vývoj jejich udržitelnějších variant. Britská designérka Lucy Hughesová použila rybí odpad k vytvoření kompostovatelného bioplastu jako alternativy k jednorázovým obalům a za své úsilí si vysloužila Cenu Jamese Dysona. Bioplasty se také začaly vyrábět z potravinového odpadu. Například nápojové kelímky designéra Carla Rattiho jsou vyrobené z pomerančových kůr a materiál podobný papíru od společnosti Shellworks se získává z prázdných humřích skořápek. 

Použité oblečení

Každý rok se vyrobí asi 100 miliard kusů oblečení a z těch použitých se zrecykluje asi čtvrtina. Kreativci se stále více snaží vdechnout použitým tkaninám nový život. Například Sophie Rowleyová vyrobila ze zbytků džínoviny sérii „mramorovaných“ stolů a Harry Nuriev naplnil průhlednou vinylovou pohovku obnošeným oblečením značky Balenciaga. Holandská návrhářka Simone Post zase vytvořila sérii vzorovaných koberců pro oděvního giganta Adidas tím, že rozřezala jejich staré tenisky.

Zdroj: https://www.dezeen.com/2019/12/29/innovative-materials-2019/