Martin Kysilka, 23. ČERVNA 2018

V čem je problém: Zubní sklovina je nejtvrdší tkání v našem těle. Je také téměř neustále vystavována nějaké zátěži – extrémní teploty, nárazy a tření při žvýkání, kyselé, slané a sladké jídla a tak podobně. Chrání náš chrup a umožňuje zubům plnohodnotně fungovat po většinu našeho života. Tento obdivuhodný výkon je daný díky její unikátní struktuře a složení.

Narozdíl však od jiných tkání zničená sklovina se neumí obnovovat, což pak často vede k bolestem a následné ztrátě zubů. Tento problém postihuje až 50% světové populace.

Řešení: Vědci z Queens Mary University of London přišli s revoluční metodou jak vypěstovat mineralizované materiály, které by mohly nahradit tvrdé tkáně, jako jsou kosti nebo právě zubní sklovina.

Tamější výzkumníci vyvinuli materiál ze speciálních proteinů, jenž dokáže spustit a kontrolovat růst nanokrystalů apatitu (fosfátový minerál) – podobným způsobem, jako se sklovina vyvíjí v našem těle. Tato struktuovaná organizace růstu je pro získání unikátních fyzických vlastností skloviny klíčová. Vědci tak mohou vypěstovat téměř identickou náhradu skloviny.

Dopad: Jak řekl vedoucí projektu profesor Alvaro Mata: „Jedním z největších cílů materiálových věd je naučit se vytvářet materiály s unikátními vlastnostmi co nejpřirozenějším způsobem – tedy po vzoru přírody. Toho dosáhneme precizním skládáním molekulárních bloků. Ohromným krokem vpřed je právě objev londýnské univerzity, jejíž vědci prostřednictvím manipulování s neuspořádanými proteiny mohou kontrolovat jak růst, tak celkový proces mineralizace.“

Jelikož se sklovina nedokáže sama regenerovat, jedná se o zcela zásadní objev. O to zajímavější je fakt, že vědci se inspirovali výhradně přirozenými přírodními procesy. Díky exponenciálním technologíím můžeme lépe porozumět základům bilogie a chemie – a jak aplikovat reverzní inženýrství v přírodě. Jaký dopad budou mít takováto řešení ve stomatologii nebo rovnou v celém lékařství?