Martin Kysilka, 2. ÚNORA 2018
V čem je problém: Mozkem ovládané protézy v posledních letech zaznamenaly obrovský pokrok. Především tedy v mechanice a v celkovém propojení. Simulace hmatu, která by alespoň trochu připomínala ten reálný však stále tápe.
Kvůli nynějším bezcitným modelům se až 50% pacientů rozhodne zbavit své umělé ruky nadobro. Mnozí nositelé si nemohou na protézy zvyknout a často se o nich vyjadřují jako o cizích končetinách, jež jim život spíše komplikují.
Řešení: Jacobu Georgeovi a jeho týmu z University of Utah se podařilo učinit zásadní průlom v „oživení“ umělých končetin. Vpravením dvou mikročipů, jeden do zbytkových nervů, druhý přímo do svalů, vědci mohli nově stimulovat 100 různých hmatových citů (tlak, vibraci, intenzitu…) za pomocí 192 elektrod.
Předchozí modely disponovaly maximálně 20 hmatovými city. Často ale také žádnými. Navíc většinou simulovali pouze jednu z vlastností – například pouze tlak, nikoliv vibrace a intenzitu. Nový systém obnovuje až 100 různých hmatových citů a to velmi detailně. Elektroda číslo 64 například aktivuje cit tlaku na špičce palce.
Dopad: Pacienti s novými citlivými protézami byli štěstím bez sebe, když opět mohli spojit a cítit své ruce anebo vzít za ruku svého partnera. Zlepšila se i obratnost a zacházení s křehkými předměty.
S menšími a výkonnějšími senzory budeme sledovat stále více případů oživení ztracených smyslů, ať jde o hmat, sluch či zrak. Pokročilé senzory především pomohou určit a zmapovat klíčové nervy a svaly, které jsou pro BCI (Brain-computer interface) technologie naprosto nezbytné.
