Rozhovor pro Hospodářské noviny, otázky kladl Filip Sýkora, 26. ŘÍJNA 2018
Patří mezi těžké váhy v řadách českých bankéřů. Šest let strávil Pavel Kysilka v roli viceguvernéra České národní banky, a v závěru svého působení byl dokonce pověřen jejím řízením. Jeho kroky poté vedly do soukromého sektoru. V České spořitelně nejprve pracoval jako hlavní ekonom a nakonec jí mezi lety 2011 a 2015 šéfoval. Dnes jsou ve středu jeho zájmu technologie. Je zakladatelem a předsedou neziskové organizace 6D, která lidem z různých oborů pomáhá připravit jejich byznys na digitální věk.
Navzdory vášni pro technologie se Kysilka od bankovnictví neodpoutal a o jeho prolínání s digitálním světem hojně píše a přednáší. O proměně bankovnictví v době technologických firem promluvil i na konferenci Banking in Motion 2018, kterou pořádala Česká bankovní asociace a jejímž mediální partnerem byly Hospodářské noviny.
HN: Na konferenci zaznělo, jak technologické firmy obírají banky o kontakt s klientem. Příkladem je služba Messenger od Facebooku, přes niž lze v USA posílat peníze. Proč je to pro banky problém? Pro hypotéku jdete stejně nakonec tam.
Ještě donedávna celá ekonomika fungovala na tom, čemu se říká value for money, užitek za peníze. Když si kupujeme věc nebo službu, která nám poskytuje užitek, platíme penězi. Tohle se v 21. století dramaticky mění. Value for money se dnes proměňuje na value for data, užitek za data. Před vámi teď leží chytrý telefon, v němž máte neuvěřitelné kvantum užitečných věcí, za které jste vůbec nemusel platit. Jsou to vyhledávače, možná i miliony stránek a miliony hodin hudby. Data se stala jakousi ropou nebo zlatem 21. století.
HN: Co to pro byznys znamená?
Kdo má dnes data, má největší hodnotu. Když se podíváte na top deset firem světa, zjistíte, že na špičce jsou firmy, které mají klientská data a umí je vytěžit. Když máte přímý vztah s klientem a ten vám důvěřuje, za peníze nebo data mu poskytujete nějaký užitek a ta data můžete dál zužitkovávat. Klienta znáte, víte, co mu nabídnout, a můžete mu prodat víc věcí a zvýšit jeho užitek i své příjmy. Proto je dnes v byznysu největší tlačenice u klienta. Každý chce být tam, kde je klient, aby měl jeho loajalitu a data.
HN: Co může banka udělat, aby si kontakt s klientem udržela?
Banky mají dvě možnosti. Buď úplně vzdát svou těsnou vazbu na klienty a odsunout se takříkajíc dozadu, do výrobny. Neboli posunout se do pozice produktové továrny, jak zaznělo v jednom dotazu na konferenci.
HN: Jak by to vypadalo v praxi?
V takovém případě by se z bank staly instituce, které se budou specializovat na takzvaný back office. Za pomocí digitálních technologií udržovat finanční produkty, které si lidé nakoupili. (Jde o část banky, která se zaměřuje převážně na základní činnosti typu provádění plateb, přijímání vkladů, poskytování a správy půjček či vedení účtů − pozn. red.) Tento obchodní model se ale může vyplatit jen tehdy, když jste procesně excelentní a máte know-how, jak tyhle obrovské procesy a produkty řídit. A když to děláte ve velkém. Umím si představit, že ve střední Evropě nebo Evropě může existovat velký poskytovatel této služby.
HN: Jaká je druhá možnost?
Tou je naopak tuhle zátěž odhodit, nechat někoho jiného, ať tuto službu dělá, a přiblížit se klientovi. Poskytovat mu špičkové poradenství spočívající v tom, že banka ví, kdo klient je, zná jeho plány do budoucna a bude pro něj připravovat řešení. Vedle poradenství mu pak poskytne příjemný a jednoduchý digitální zážitek, možnost zadat platbu či koupit nějaký finanční produkt. A to na nějakém digitálním zařízení. V dnešní době je to chytrý telefon, v budoucnu to možná budou nějaké hlasem ovládané brýle, to ještě uvidíme.
HN: Povede digitalizace a další změny k větší konsolidaci bankovního trhu? Třeba když se podíváme přímo na ten český.
Určitě uvidíme obrovskou konsolidaci v té výrobně, kterou jsem zmínil. Banky budou hledat cesty, jak vymístit obrovské útvary operací, té výrobní fabriky. Bude docházet buď k outsourcingu, kdy banky svěří tyto činnosti nějakým poskytovatelům, nebo k tomu, že banky budou zakládat společné podniky, takzvané mutualization. K tomu už dnes ve světě dochází, a to dokonce i v případě citlivých záležitostí, jako je řízení rizik nebo funkce typu know your customer (ověření totožnosti klienta − pozn. red.). V oblastech, kde bych to před pár lety nečekal, je to teď silný trend.
HN: Co mohou očekávat klienti?
Možná vznikne široká škála zajímavých poskytovatelů služeb. Vyhrávat budou podle mě ti, kteří poskytnou velmi jednoduchý a příjemný vizualizovaný zážitek na obrazovce mobilu a umožní nám obsluhovat finanční život prostřednictvím jednotlivých aplikací. Tam je pole otevřené jak velkým hráčům typu Google, Amazon a Facebook, tak malým fintechovým firmám. Je potom ale otázka, co s obrovským množstvím fintechových firem bude, zda si udrží samostatnost, nebo si ty zajímavé z nich koupí banky, což se už dnes ve světě děje. To je otázka, kterou lze těžko předpovědět.
HN: Budou mít technologické společnosti jednou vedle svých platforem i vlastní banku se vším všudy, která bude mít licenci, bude regulovaná a bude pod značkou Facebook či Google vést osobní účty či dávat hypotéky?
To si nemyslím, všechny trendy jdou spíš proti tomu. Uvedu příklad z automobilismu. Google, Uber a další měly ambice vstoupit do oblasti samořídících vozů, ale zjistili, že je pro ně daleko lepší spolupracovat s tím, kdo je umí vyrobit. Takže dnes navazují partnerství s tradičními automobilkami a vnáší do nich to, proč se brzy autu bude říkat computer na čtyřech kolech. V bankovnictví se podle mě stane přesně totéž. Myslím, že se technologické společnosti budou spoléhat na partnerství s tradičními bankami. Pokud si udrží příjemný vztah s klientem, budou mít větší marže, zisky a příjmy.
HN: V diskusi jste popsal, jak jste coby bankéř otevíral experimentální pobočku. Stála na sídlišti se spíše starší populací, ale byla velmi moderní. Proč jste ji tehdy takhle navrhli?
Chtěli jsme si vyzkoušet, jestli platí, že starší generace má větší mentální překážku vůči používání digitálních technologií. Výsledkem bylo příjemné zjištění, že pokud máte dobře natrénované zaměstnance ve znalosti mobilních aplikací, internetového bankovnictví, ale i schopnosti klientům vysvětlit, jak s tím pracovat, jste schopen drtivou většinu klientely relativně rychle přivést k využívání digitálních technologií. A to bez ohledu na věk. Průnik digitálních technologií není generační záležitost. Ze začátku možná existuje jakási psychologická bariéra, ale tu lze velmi snadno překonat. Naopak jsem byl svědkem toho, jak lidé, kteří už nechtěli mít s digitálními technologiemi nic společného, měli najednou radost, že je jejich ovládání příjemné a intuitivní a že jim šetří spoustu času.
HN: Další věc, o které jste mluvil, je možnost využít v bankovnictví blockchain, technologii bitcoinu. Jak to může vypadat? (Blockchain je decentralizovaný systém účtování, má podobu databáze transakcí, která se ukládá na mnoha nezávislých počítačích zároveň, nikdo ji tedy nekontroluje a nemůže ji zpětně měnit − pozn. red.)
Kryptoměn už dnes funguje po světě zhruba 1500 a další neustále přibývají. Je ale velkou otázkou, jestli jsou fenoménem, který přetrvá. Určitě s námi ale zůstane technologie, na které kryptoměny včetně bitcoinu běží. Blockchain se stane internetem hodnot, sítí či platformou, přes kterou spolu budeme moci bezpečně směňovat nějaké služby za peníze. Blockchain se už dnes používá pro zabezpečení hlasování bez potřeby toho, aby na něj dohlížela nějaká centrální autorita. Na blockchainu už proběhlo hlasování o rokenrolové síni slávy a v Estonsku se s jeho pomocí už hlasuje i ve volbách. V Americe se na blockchainovou platformu napojily domácnosti se solárními panely a nakupují s její pomocí přebytečnou energii.
HN: Jakou konkrétní podobu na sebe může blockchain vzít ve finančním světě?
Před dvěma lety proběhla velká transakce v podobě financování obchodu mezi Spojenými státy a Čínou za přítomnosti bank Wells Fargo a Commonwealth Bank of Australia. To je standardně velmi složitá operace náchylná k podvodu a chybám, přitom úspěšně proběhla celá na blockchainu. I samotní autoři tehdy říkali, že ještě uplyne nějaká doba, než se pro zprocesování transakcí tohoto typu stane blockchain běžnou technologií, už tehdy se ale tato síla ukázala v plném rozsahu.
