Wayne Gretzky kdysi namaloval hranici kvality mezi hokejisty: dobrý hráč je tam, kde je puk; skvělý je tam, kde puk bude. V české ekonomice od Aše po Opavu narazíte na řadu skvělých hráčů. Příběh několika z nich - namátkou třeba z oboru nemocničních lůžek, kyberpezpečnosti, klasické hudby, sportu - je naštěstí všeobecně známý, a může sloužit jako vzor. O řadě dalších, například z oboru nanotechnologií, se tolik neví, což je škoda. Třeba proto, že jejich schopnost propojit výzkum s byznysem, je víc než inspirativní. Pro většinu firem a organizací v Česku platí charakterisrika "dobrý" a tu můžeme vztáhnout i na českou ekonomiku jako celek. To vůbec není špatné. Po pětadvacet let byly díky extrémně vysoké míře naší ekonomické otevřenosti vystaveny globální konkurenci a obstály v ní výborně. A pro úplnost: najdeme zde i spoustu hráčů, kteří jsou tam, kde puk nikdy nebyl a nebude a kteří přežívají jen proto, že si vylobovali někdy až neuvěřitelné dotační penězovody a přístup k nim. To je ale téma pro jinou úvahu. 

Poprvé po pětadvaceti letech máme pádný důvod pochybovat o tom, že tam, kde je dnes česká ekonomika a většina jejích hráčů, bude zítra puk. Náš ekonomický model je převážně exportně subdodavatelský. Naše exporty proudí přes německé, rakouské, britské a francouzské odběratele k zákazníkům v jejich zemích, v EU, nebo dále do Severní a Jižní Ameriky, Indie, Číny... Našimi konkurenčními výhodami, které tento model stvořily a úspěšně podporovaly, jsou levná, disciplinovaná a kvalifikovaná pracovní síla, nemilitantní odbory a geografická blízkost a dopravní propojenost s Německem. Ale změny, které neodvratně a rychle přivedou puk do naprosto odlišných částí hrací plochy, odsunou všechny naše kompetitivní výhody na vedlejší kolej. 

Trendy, které přináší digitální revoluce, nepodporují žádnou z našich stávajících komparativních výhod. Výrobní a procesní roboti podporovaní umělou inteligencí pracují sedm dnů v týdnu po čtyřiadvacet hodin, jsou stále chytřejší, učenlivéjší, šikovnější, levnější a neorganizují se v odborech. Jejich efektivita se nemění podle jejich geografického umístění. Je shodná, ať jsou v Německu, na Moravě nebo v Americe. Rozvíjející se možnosti vzdálené komunikace a spolupráce podpořené virtuální a rozšířenou realitou, stejně jako 3D technologie, dramaticky sníží význam naší blízkosti a dopravní propojenosti s Německem. O zítřejším umístění a zejména přemístění výrob budou rozhodovat hlavně dva faktory. Prvním je to, zda je daná země odběratelským epicentrem pro daný produkt či službu. Zde jsme ze hry, jsme prostě trpasličím trhem. 

Druhým kompetitivním faktorem bude schopnost zemí permanentně produkovat lidi se vzděláním a kulturou, která bude v dlouhodobém, což se rovná v maximálně flexibilním a adaptabilním souladu s technologickými a s nimi spjatými sociálními trendy digitálního věku. Tento faktor má každá země ve svých rukách. Dokonce pro něj neplatí limit spojený s nepříznivým demografickým vývojem: schopnost vybudovat atraktivní školství na všech stupních a  přilákat do něj mladé lidi z blízkého i vzdálenějšího světa, kteří se naučí jazyk a budou připraveni zde žít, pracovat a permanentně se vzdělávat, je otázkou strategické volby a programu. 

Vzdělání je samozřejmě v prvé řadě hodnotou spjatou s neopakovatelnou individualitou konkrétního člověka, slouží k jeho kultivaci, má primárně individuální dimenzi. Vzdělání ale vždy propojuje konkrétní osobnost se sociálním celkem, dává člověku šanci uplatnění, pocitu užitečnosti pro ostatní, a tím díky trhu i ekonomickou bázi a zázemí. Vzdělání v této jeho společenské dimenzi musí v té nejobecnější rovině předjímat a reflektovat dlouhodobé společenské trendy i přes  jejich veškerou proměnlivost a obtížnou specifickou a konkrétní predikovatelnost, a tím podporovat všechny ostatní oblasti ekonomiky a společnosti a jejich budoucí konkurenceschopnost. A konečně, samo se může a v našich demografických limitech by se i mělo stát jedním z nejdynamičtějších "exportních" oborů přilákávajícím za podpory našeho příznivého bezpečnostního ratingu vysoký a dlouhodobý příliv mladých lidí ze zahraničí. 

Jsme na křižovatce, která má epochální a globální dimenzi. Otálení a chyba na takovéto křižovatce mívá fatální dopady. 



Pavel Kysilka 
6DAcademy

Vyšlo v Lidových novinách 9.11.2016