Martin Kysilka, 25. ZÁŘÍ 2017
V čem je problém: Roboti a umělá inteligence. Někdo tvrdí, že roboti nám vezmou práci, jiní zase říkají, že se naše práce jenom změní. Jedinou pravdou, kterou si teď můžeme být jisti je, že automatizace vždy připravila lidi o práci. Tedy alespoň dočasně.
Kvůli pokročilé umělé inteligenci jsou dnes v ohrožení ale i zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci. Mnohé tak děsí, že umělá inteligence a roboti zcela nahradí lidskou práci.
Řešení: Jane Kim, ze sanfranciské městské rady (Board of Supervisors) se inspirovala Billem Gatesem –který s myšlenkou zdanění robotů přišel v únoru tohoto roku– a založila kampaň Jobs of the Future Fund, jež se bude zabývat studií celostátního zdanění robotů lidem "kradoucích" práci. Výnosy získané z této daně by šly na rekvalifikační kurzy, všem přístupné vysoké školy, a možná i na základní univerzální příjem. Podle Kim by se tak budoucnost, kde většinu prací budou vykonávat roboti, mohla stát pro postižené lidi snesitelnějsí.
S nápadem zdanění robotů se ale také vynořuje spousta ošemetných otázek. Co je vlatně robot? I samotní experti na robotiku se nedokáží shodnout. Lze umělou inteligenci, která někomu "ukradne" práci, označit jako robota? Spíše ne, ale v rámci tohoto projektu by měla být logicky také zdaněna. "Stále pracujeme na tom, co definuje robota a co definuje robotem ukradenou práci" komentuje problém Kim.
Dopad: Třicet až padesát procent všech pracovních příležitostí je v následujících dvaceti letech v ohrožení. Nyní nelze s naprostou jistotou řici, zdali je toto řešení praktické či efektivní, ale jisté je, že reflektuje narůstající napětí ve společnosti ohledně stále zdokonalujících se strojů a umělé inteligence, které nám mají v první řadě život usnadnit, ale podle mnohých expertů nás mohou existenčně ohrozit. Práce nás nejen živí, ale také definuje naší identitu.
Zdaleka ne všichni experti z oboru však s touto tezí souhlasí. Například spoluzakladatel Center for Economic and Policy Research, Dean Baker říká: "Jsou to nové technologie, jsou to jiné technologie, ale to ve finále nemusí nic znamenat. V roce 1973 bylo k výrobě auta zapotřebí méně lidí než v roce 1947 a přesto se žádné masové propouštění nekonalo".
Tato vlna automatizace je však fundamentálně odlišná, protože nyní to není pouze hardware ale i software. Vzestup umělé inteligence ohrožuje i manažery, úředníky, administrátory atd. Vlastně každá práce, která je repetitivní je v ohrožení.
Mnoho lidí vidí jen stroj či software, který vám jde ukrást vaší práci. Více pravděpodobný je ale scénář, kde umělá inteligence daný obor posune, rozšíří a vytvoří nové pracovní příležitosti, robotem nezvladatelné. V nedávném článku V čem se vizionáři mýlí se zabýváme mimo jiné i problematikou zdanění robotů a zavedení základního univerzálního příjmu:
Robotizace nás připraví o práci
Masové nasazení robotizace a umělé inteligence nahradí většinu z nás, čímž přijdeme o práci. Proto je potřeba zavést nepodmíněný garantovaný a státem vyplacený základní univerzální příjem, který i nepracujícímu člověku zajistí slušný život, a zamezí tak sociálním výbuchům. Když pomineme to, že i skromných deset tisíc korun měsíčně na osobu by zruinovalo náš státní rozpočet, lze si naštěstí oddechnout, že nic takového není ani třeba. Roboti a umělá inteligence nás nahradí ne jako lidi, ale v našich dnešních pracovních rolích. Ve společnosti bude vždy narůstat poptávka po dalších a dalších službách, v nichž nás stroje nebudou umět nahradit. Lidské práce byl proto v celé historii nedostatek, samozřejmě s výjimkou krizových epizod – a poptávka po nových rolích a dovednostech lidí rostla rychleji, než schopnost strojů nahrazovat těžkou a rutinní práci.
Základní univerzální příjem
Roboty bude nutné zdanit, aby nebyly konkurenčně zvýhodněny proti zdaněné a drahé lidské práci, a nezpůsobily tak masovou nezaměstnanost. Za touto myšlenkou stoji i Bill Gates a jde vlastně o výzvu k umělému brždění technologického pokroku. Stroje ale od nepaměti nahrazovaly člověka v rutinní, monotónní, těžké, nebezpečné a chybové práci. Uvolňovaly naši energii a čas pro vyšší role, které stroje nezvládnou. Náhrada lidí stroji není dehumanizací práce, naopak. Náš posun do rolí spojených s poradenstvím, nabídkou integrovaných řešení, plánováním, sociální interakcí a kreativitou je humanizací naší pozice. A navíc: jak bychom asi obstáli v konkurenci vůči zemím, které roboty nezdaní, a budou tak naše ekonomiky drtit vývozem levných a kvalitních výrobků?
