Výzkumníci ze Singapurské univerzity technologie a designu „nakrmili“ tento datový model potvrzenými nákazami, počtem provedených testů a potvrzených úmrtí, aby odhadli budoucí vývoj a šíření viru COVID-19. Globálně jejich systém předpověděl, že pandemie skončí v prosinci 2020. Odhaduje se, že toto datum se bude v každé zemi lišit, přičemž například v Austrálii se odhaduje červen, v Itálii říjen.

Vědci zároveň varují, že model ani data jako taková nemohou přesně zachytit složitost a dynamickou povahu nemoci. I přesto se však domnívají, že jejich předpovědi mohou podpořit proaktivní plánování, které zabrání příliš pozdnímu zavádění opatření či jejich příliš rychlému uvolňování.

Vypočítané riziko

Historie už ukázala, že pandemie se nikdy nevyvíjí zcela náhodně. Mají jakýsi životní cyklus, který začíná v ohnisku, zrychluje šíření až k bodu maxima a poté zpomaluje, dokud pandemie nezmizí. Všechna tato stádia jsou přitom ovlivněna jednotlivými vládními opatřeními, stejně tak i situací, v níž se země před vypuknutím nemoci nacházela. Právě tento fakt přesvědčil singapurské vědce k tomu, že analýza dat může životní cyklus koronaviru předpovědět. Nejprve však museli data sesbírat.

Všechny potřebné informace byly získány z datového souboru COVID-19 sestaveném výzkumnou organizací Náš svět v datech (Our World in Data), která zkoumá největší současné problémy lidstva. Tento soubor obsahuje potvrzené případy a úmrtí, sesbírané Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí, a statistiky testování publikované v oficiálních zprávách.

Tým vědců poté tato data zadal do zmiňovaného matematického modelu, aby mohl předpovědět, kolik lidí se ještě v budoucnu nakazí. Čísla jsou zanesena do sloupcových grafů a tvoří zvoncovou křivku, která ukazuje akceleraci, bod zlomu i předpokládaný konec pandemie.

Opatrný přístup

Vědci zdůrazňují, že s jejich výsledky by se mělo zacházet opatrně. Přílišný optimismus by například mohl rozvolnit disciplínu jednotlivců i vládní omezení a podnítit opětovný rozvoj pandemie. Varují, že přesnost modelu závisí na kvalitě dat, která jsou však často nespolehlivá a v každé zemi se navíc shromažďují jiným způsobem.

Model také není schopen předpovídat následky politických rozhodnutí. Například rozhodnutí Singapuru prodloužit povinnou izolaci může ohnout křivku země dříve, než se předpovídalo, zatímco brzké rozvolnění sociálního distancování v USA může naopak konec pandemie zpozdit.

Tyto předpovědi jsou navíc méně užitečné pro země, které se nyní nachází v raných stádiích pandemie, jelikož zatím nemají dostatečný objem dat.

„V těchto případech odhady spíše vysvětlují minulost, než aby předpovídaly budoucnost,“ napsal profesor Jianxi Luo, který se na modelaci podílel. I přesto však věří, že výsledky mohou většině států pomoci s přípravou na další fázi viru – za předpokladu, že se ukážou jako přesné.

Zdroj: www.sup.news