Tento návrh je součástí širších plánů na "modernizaci" policejní práce v celé Evropě. Podrobnosti mezinárodní dohody nazvané Prüm byly poprvé oznámeny v prosinci roku 2021. Kritika ze strany evropských regulátorů dat nicméně v posledních týdnech zesílila, protože pochopili plný dopad těchto plánů.
„To, co vytváříte, je nejrozsáhlejší infrastruktura biometrického sledování, jakou jsme podle mého názoru kdy na světě viděli," řekla Ella Jakubowska, politická poradkyně nevládní organizace pro občanská práva European Digital Rights (EDRi). Dokumenty, které EDRi získala na základě zákonů o svobodném přístupu k informacím a jež poskytla časopisu WIRED, odhalují, jak státy prosazovaly, aby bylo rozpoznávání obličeje do nové mezinárodní policejní dohody zahrnuto.
První verzi dohody Prüm podepsalo sedm evropských zemí - Belgie, Německo, Španělsko, Francie, Lucembursko, Nizozemsko a Rakousko - již v roce 2005. Těmto státům umožňuje sdílet údaje za účelem boje proti mezinárodnímu zločinu. Zbytek Evropy se k této iniciativě staví různě.
Druhá verze Prüm II plánuje výrazně rozšířit množství dat, které lze sdílet, a to včetně fotografií obličejů a informací z řidičských průkazů. V návrzích Evropské komise se rovněž uvádí, že policie bude mít "automatizovanější" přístup ke sdíleným informacím. Podle zákonodárců to znamená, že policie v celé Evropě bude moci úzce spolupracovat a evropská agentura pro vymáhání práva Europol získá "silnější úlohu".
Technologie rozpoznávání obličejů se v posledních letech setkala se značnou kritikou, protože kvůli ní často dochází k nesprávné identifikaci osob a následnému zmaření životů. Problém totiž je, že policejní databáze jsou často špatně sestaveny. V červenci 2021 vymazala policie v Nizozemsku 218 000 fotografií, které chybně zařadila do své databáze pro rozpoznávání obličejů. Ve Velké Británii bylo v únoru 2021 z "databáze gangů" odstraněno více než tisíc mladých černochů. Z těchto důvodů již desítky měst v USA zakázaly policii tuto technologii používat. EU nyní projednává zákaz používání rozpoznávání obličejů na veřejných místech v rámci svého zákona o umělé inteligenci.
Prüm II však naopak zpětné rozpoznávání obličejů umožňuje. Znamená to, že policejní složky mohou porovnávat snímky z průmyslových kamer, fotografie ze sociálních médií nebo z telefonu oběti s fotografiemi, které jsou uloženy v jejich databázi. Tato technologie se liší od systémů rozpoznávání obličejů v přímém přenosu, které jsou často připojeny ke kamerám na veřejných prostranstvích- A právě ty čelily největší kritice.
Evropské návrhy umožňují dané zemi porovnávat fotografie s databázemi z jiných zemí a zjišťovat, zda se shodují - v podstatě tak vzniká jeden z největších existujících systémů rozpoznávání obličejů. V jednom z dokumentů, které EDRi získala, se uvádí, že počet potenciálních shod by se mohl pohybovat mezi 10 a 100 obličeji, ačkoli tento počet musí politici ještě upřesnit. Mluvčí Evropské komise uvedl, že předtím, než budou podniknuty další kroky, přezkoumá potenciální shody člověk, nikoli technologie. A člověk rozhodne, zda je některá z nich správná. „V mnoha případech je k dispozici podoba obličeje podezřelého," uvedl v dokumentech francouzský ministr vnitra. Tvrdí, že díky systému rozpoznávání obličejů už byly vyřešeny případy vloupání i sexuálního zneužívání dětí.
Dokumenty Prüm II z dubna 2021, kdy se o plánech začalo jednat, ukazují obrovské množství fotografií obličejů, které už jednotlivé země mají k dispozici. Podle dokumentů má Maďarsko 30 milionů fotografií, Itálie 17 milionů, Francie 6 milionů a Německo 5,5 milionu. Tyto snímky mohou zahrnovat podezřelé osoby, osoby odsouzené za trestné činy, žadatele o azyl a "neidentifikovaná mrtvá těla".
Jakubowska říká, že přestože kritika systémů rozpoznávání obličejů se většinou zaměřuje na systémy pracující v reálném čase, systémy, které identifikují osoby později, jsou také problematické. „Když se rozpoznávání obličejů aplikuje zpětně, mohou být někdy škody ještě větší, protože tak se lze podívat třeba i na tři roky starý protest nebo na to, koho jsem potkal před pěti lety," říká. „Vyměňovat se budou moci pouze fotografie obličejů podezřelých nebo odsouzených zločinců," ubezpečuje mluvčí Evropské komise a cituje příručku o tom, jak bude systém fungovat. „Nebude docházet k porovnávání s běžnou populací.“
„Obrázky obličejů lidí by neměly být sdruženy v jedné obří centrální databázi,“ uvádí oficiální návrh, ale policejní složky budou propojeny prostřednictvím "centrálního směrovače". „Tento směrovač nebude uchovávat žádné údaje,“ říká mluvčí Evropské komise a dodává, že bude "pouze zprostředkovávat kontakt" mezi státy. Díky tomuto decentralizovanému přístupu je Prüm II jednodušší: Policie, která chce porovnávat otisky prstů v rámci současného systému, se musí individuálně připojit k ostatním policejním složkám. V rámci nové infrastruktury budou země potřebovat pouze jedno připojení k centrálnímu směrovači a bude snazší "přidávat do systému další kategorie údajů", uvádí se v dokumentech, které získala EDRi.
Evropský inspektor ochrany údajů (EDPS) Wojciech Wiewiórowski, který dohlíží na to, zda orgány EU používají údaje podle GDPR, plánované rozšíření Prümu také zkritizoval. „Automatizované vyhledávání zobrazení obličeje se neomezuje pouze na závažné trestné činy, ale mohlo by být prováděno i za účelem prevence, odhalování a vyšetřování jakýchkoli trestných činů, dokonce i drobných," upozornil na začátku března. Také uvedl, že do návrhů by mělo být zakotveno více záruk, aby byla zajištěna ochrana práv lidí na soukromí. Mluvčí Evropské komise uvedl, že orgán vzal stanovisko evropského inspektora ochrany údajů na vědomí a jeho myšlenky budou zohledněny při projednávání právních předpisů v Evropském parlamentu i Radě.
Jedním z největších problémů pro Jakubowskou je, jak by Prüm II mohl normalizovat používání rozpoznávání obličejů policejními složkami v celé Evropě. „Co nás skutečně znepokojuje, je to, jak moc by návrh Prüm II mohl motivovat k tvorbě databází obličejových snímků a k používání algoritmů v těchto databázích k rozpoznávání obličejů," říká. Podle návrhu bude EU hradit náklady na připojení databází k Prüm II, a to včetně nákladů na vytvoření nových národních databází zobrazení obličejů. Jak je vidět, šedesát let po svém objevení se rozpoznávání obličejů teprve rozbíhá.
