"Odborníci odhadují, že do roku 2026 může být až 90 % online obsahu vytvořeno umělou inteligencí," varuje zpráva a dodává, že syntetická data "označují obsah vytvořený nebo zmanipulovaný pomocí umělé inteligence".
"Ve většině případů jsou syntetická data vytvářena pro účely her, zlepšení služeb nebo zvyšování kvality života," pokračuje zpráva, "ale nárůst syntetického obsahu a zdokonalení technologií dává možnost vzniku dezinformací."
Riziko dezinformací
Jak asi není třeba zdůrazňovat, 90 procent je dost zarážející číslo. Lidé si už samozřejmě na přítomnost botů do jisté míry zvykli a programy generované umělou inteligencí pro převod textu na obraz rozhodně dokáží velké divy. Přesto není naším standardem nutně předpokládat, že téměř vše, s čím přijdeme do digitálního kontaktu, může být, no, falešné.
"Lidé denně důvěřují svému vlastnímu vnímání, které je vede a říká jim, co je skutečné a co ne," uvádí se ve zprávě Europolu. "Sluchové a vizuální vnímání události často považují za pravdivý popis události. Ale co když může být zachycený obsah vytvořen uměle a upraven tak, aby ukazoval události, které se nikdy neodehrály, aby zkresloval nebo překrucovala pravdu?" dodává.
Mnoho otázek, málo odpovědí
Zpráva Europolu se poměrně silně zaměřila na dezinformace, zejména ty, které jsou řízeny technologií deepfake. Číslo 90 % však vyvolává i další otázky – co systémy umělé inteligence jako Dall-E a GPT-3 znamenají pro umělce, spisovatele a další tvůrce obsahu? A když se ještě jednou vrátíme k dezinformacím, jak bude vlastně vypadat šíření informací, nemluvě o jejich konzumaci, v éře, která bude v takové míře poháněna digitální technikou generovanou umělou inteligencí?
Na všechny tyto otázky zatím nemáme odpovědi, všichni se konec konců teprve snažíme porozumět rychle se vyvíjejícímu světu kolem nás. Měli bychom mít ale na paměti, že velké změny se dějí a není třeba k nim přistupovat s paralyzujícím strachem, ale opatrnost je určitě na místě.
