Martin Kysilka, 21. ŘÍJNA 2017

V čem je problém: Na rozdíl od zraku a sluchu smysl hmatu je velmi složité číselně popsat. Zatímco změřit decibely či lumeny je dnes poměrně jednoduché, hmat je velmi subjektivní a stejně tak jeho popis – je to tvrdé, drsné nebo hrubé? A co teprve kdybychom darem hmatu chtěli obdarovat roboty? 

Řešení: Společnost SynTouch, jež se zrodila na půdě University of Southern California, vytvořila speciální citlivé roboprsty, které z tření povrchu (hrubost, chlad...) dokážou určit až patnáct různých dimenzí materiálu. Pro společnou budoucnost robotů a lidí je tento prvek naprosto zásadní. Nechceme přece, aby naši domácnost spravoval necitlivý robot.

Tyto roboprsty necítí okolní svět tak jako ty naše, které spoléhají na nervy. V konečkách těchto prstů je totiž vloženo 19 super citlivých elektrod skrytých pod nataženou vrstvou silikonu. Mezera mezi silikonem a elektrodami je vyplněna fyziologickým roztokem. Když je prst přitisknut k materiálu, elektrody změří měnící se odpor skrze solný roztok. Robot tak „vycítí“ vyvinutý tlak a podle toho následně vyčíslí jeho vlastnosti.

Pro měření povrchu prsty monitorují vibrace. „Pokud prsty přejedou přes texturovaný povrch, jako je například látka obleku, zachytí vysokofrekvenční oscilace, které odhalí, o jaký materiál se jedná,“ vysvětluje SynTouch CEO a spoluzakladatel Gerald Loeb. „Pokud prsty přejedou přes odlišný povrch, ucítí jiný vzorec vibrací a podle toho zaznamenají rozdíl například mezi bavlněnou košilí a hedvábnou kravatou“.

Robot dokáže změřit dokonce i teplotu a to velmi přesně. Jak? Důvod, proč podlahové dlaždice studí a koberec ne, není kvůli tomu, že dlaždice mají jinou teplotu. Oba dva materiály mají stejnou pokojovou teplotu, ale dlaždice studí, protože přenáší teplo z chodidla rychleji než koberec. Prsty od SynTouch neměří jen teplotu daného materiálu, ale i jeho vnímanou teplotu – monitorováním transféru teploty.

Dopad: Technologie jakosti materiálu by mimo robotiku mohla najít uplatnění například i v online nakupování. Eshopy s oblečením by mohly jednoho dne u svých produktů uvádět mimo barvu a velikost také vlastnosti materiálu – například 6 z 10 stupňů měkkosti. Nakupujícím by se tak už nestalo, že by obdrželi svetr, který by nebyl tak pohodlný, jako se jevil z obrázku v eshopu.

Technologie je ukázkou toho, jaké možnosti nám odkrývají levné a přitom účinné senzory, které dokážou číselně definovat subjektivní kvality materiálů. Kombinace těchto technologií s umělou inteligencí či měkkou robotikou (soft robotics) přinese do robotiky obrovský disruptivní potenciál.