Klára Ponczová, 05. 01. 21

Posledních pár let se do vývoje umělé inteligence investuje víc než kdy dřív. To v našich hlavách vytváří jak představy nadšení, tak hrůzy.

Umělá inteligence nám jednou nabídne dokonalé simultánní překlady, kdy budeme moct směle cestovat po světě a domluvíme se s místními v lokálním jazyce v reálném čase, aniž bychom jej znali. Nabídne nám analýzy a medicínské diagnózy na základě nekonečné databáze příznaků a chemických rozborů, které bude vyhodnocovat v řádech vteřin…

Aktuálně však s sebou automatizace a vývoj umělé inteligence přináší také strach. Strach z toho, že v daleké budoucnosti, až dosáhne vrcholu svého vývoje, ovládne svět a zahubí lidstvo… A v té blízké řadu z nás minimálně připraví o práci.

Rychlejší, levnější, lepší                                                                  

Značnou část populace v posledních letech jímají obavy z toho, že pokročilé umělé inteligenci (AI) už nedokáží konkurovat, a že se na hrozící automatizaci a přicházející průmysl 4.0 nestihnou adaptovat dost rychle. Strach z analytických a logických schopností nových technologií, které budou jednou téměř bezchybné, protože nebudou ovlivňovány emocemi a kognitivním zkreslením. A taky strach z jejich výkonu, který nebudou snižovat fyziologické potřeby ani stres.  Budou jednoduše výkonnější, rychlejší, levnější, lepší. 

Jenže to je jen jeden úhel pohledu, který se zakládá spíš na strachu lidí, kteří cítí, že právě u jejich práce by nahrazení novými technologiemi, potažmo AI, dávalo smysl, než na podložených argumentech a reálně hrozícím globálním nárůstu nezaměstnanosti.

Nové technologie tady nejsou poprvé

Určitě je jednodušší předpovídat masivní úbytek existujících pracovních míst než predikovat, jaká nová pracovní místa díky ní vzniknou. V podobné situaci se ovšem nenacházíme poprvé. Technologie se skokově vyvíjí posledních 250 let a nezaměstnanost například v Americe se po tu dobu konstantně pohybuje mezi 5 až 10 procenty a zásadně nevzrostla ani při přechodu na parní energii a masivní elektrifikaci.

Internet taky nepřipravil o práci pošťáky a novináře

A vlastně se nemusíme vracet ani tak daleko, stačí se ohlédnout 27 let zpátky, do roku 1993, kdy byl spuštěn první webový prohlížeč jménem Mosaic a slovní spojení „surfovat na síti“ si sotva vydobývalo své místo ve slovníku. Kdyby se vás tehdy někdo zeptal, co bude výsledkem připojení několika miliard počítačů k jedné ohromné síti se sdílenými protokoly, možná byste předpovídali, že se začne posílat méně dopisů, že budeme číst méně tištěných novin a možná, že začneme řešit naše nákupy online.

Pokud byste se odvážili pohlédnout ještě dál, možná byste si dovolili spekulovat o tom, že burzovní makléři a cestovní kanceláře by touto technologií mohli být nepříznivě zasaženi. A na základě toho byste možná mohli vydedukovat, že internetová síť v konečném důsledku řadu lidí připraví o práci. Teď už však s jistotou víme, že nic takového se ale nestalo.

Rozšířené pole působnosti

Stalo se však mnoho věcí, které nikdo z nás předpovědět nedokázal. „Na síti“ vznikly tisíce nových společností, které v současnosti dosahují hodnoty bilionů dolarů. Tato technologie se dotkla prakticky všech na naší planetě a nabídla nám stovky nových kariérních cest, kterými se můžeme vydat. Od webdesignérů, přes UX experty až po online marketéry.

Značně se zároveň snížily náklady na rozjetí mezinárodního podnikání a taky náklady vynaložené na komunikaci se stávajícími i potenciálními zákazníky. Informace a ohromné množství dat se staly volně dostupnými, což umožnilo podnikatelům po celém světě budovat společnosti, o kterých by se nám před čtvrt stoletím ani nesnilo.

Ale ano, je zároveň pravda, že v současnosti posíláme méně dopisů a obecně čteme méně tištěných novin.   

Umělá inteligence na vzestupu

Podobně to bude i s nástupem automatizace a umělé inteligence. Vezměte si například bankomaty, které by se s trochou nadsázky daly směle považovat za automatizované pokladníky. No a připravily bankomaty pokladníky o práci? Ne, ba právě naopak, pokladníků je nyní mnohem víc.

Jak je to možné? Jednoduše. Bankomaty snížily finanční náklady na otvírání nových bankovních poboček a banky na to zareagovaly tím, že jich začaly otevírat mnohem víc, což vyžaduje najmutí více lidí, kteří za jejich chod zodpovídají. A přesně v tomhle duchu to půjde i dál, AI vytvoří miliony pracovních příležitostí, které jsou aktuálně daleko za hranicí naší představivosti. Řada pracovních pozic nezažije nárůst pracovních míst umělé inteligenci navzdory, ale právě díky ní.

Obávaná dovednostní propast

Jenže, co, když se pracovníci nezvládnou na nově vznikající pozice dost rychle adaptovat? Eliminuje umělá inteligence nedostatečně kvalifikované pracovníky a vytvoří nové příležitosti pouze pro ty s nadstandardními dovednostmi? Zde je na místě otázka, jestli budou lidé schopni dělat jen o trochu náročnější práci, než kterou dělali dosud. Stejně jako se to stalo při průmyslové revoluci. Z farmářů se stali pracovníci továren, z pracovníků továren se stali manažeři a tak dále.

Průmyslová revoluce a nástup elektrické energie změnily svět stejně, jako to před nimi udělala energie parní. A nikdo by se dnes nejspíš neodvažoval tvrdit, že by nám bez těchto změn bylo líp. Zvýšily totiž naši životní úroveň, vytvořily nová pracovní místa a ve většině případů vedly ke zvýšení mezd.

Umělá inteligence, a to pořád ještě nemluvíme o té, která je od lidské téměř k nerozeznání, a kterou nám tak rády předhazují dystopické sci-fi filmy a seriály, bude větším posunem, než bylo cokoli před ní. Přesto bychom měli mít na paměti, že neexistuje nějaký pevný počet pracovních míst, která nám umělá inteligence spojená s automatizací jedno po druhém sebere. Pracovních míst bude vždy tolik, kolik bude potřeba k uspokojení narůstajících potřeb lidstva, jen je bude třeba hledat o kousek výš.

Tento článek je chráněn pomocí blockchainové služby Mytitle.