Martin Kysilka, 20. ÚNORA 2019
Desítky let vládního financování, stahování zahraničních talentů a industriální a akademický výzkum vynesly USA na samou špičku ve vývoji AI. Dnes, v době globálního rozmachu umělé inteligence však Spojeným státům chybí dlouhodobá strategie, která by efektivně usměrňovala investice a připravila zemi na technologické dopady AI. Konkurence v čele s Čínou se na USA rychle dotahuje.
Vědci, občanská sdružení a firmy požadují nové etické normy a regulace. Microsoft a Amazon usilují o nové federální zákony ohledně technologií pro rozpoznávání obličejů. Google nedávno zveřejnil rozsáhlý dokument, ve kterém vyzývá vládu, aby zaujala postoj a navrhla bezpečnostní standardy pro produkty a služby poháněné umělou inteligencí.
Čína, Francie, Kanada, Jižní Korea a několik dalších zemí v posledních letech spustily vládní programy pro umělou inteligenci. Jejich nové strategie zahrnují výzkumy, veřejné služby řízené AI a chytrou vojenskou techniku.
Minulý měsíc se mezi tyto země nově zařadily i Spojené státy, když prezident Donald Trump podepsal nařízení k vytvoření programu s názvem American AI Initiative. Cílem iniciativy není zakládání či financování nových projektů. Nařizuje federální vládě lépe cílit existující programy tak, aby podpořily výzkum a komercializaci umělé inteligence.
American AI Initiative dále vybízí agentury, aby pomohly americkým pracovníkům přizpůsobit se pracím, které změnila nebo teprve změní umělá inteligence a aby zvážily možné regulace.
„Umělá inteligence se opravdu stala disruptivní technologií, jež transformuje průmysl, trh i společnost,“ říká Lynne Parkerová, vedoucí strategie pro AI kanceláře Bílého domu pro vědu a technologie.
Jedním z prvních kroků Trumpovy administrativy má být odtajnění některých vládních dat akademickým institutům a AI společnostem. Technologické společnosti jako je například Alphabet (dceřiná společnost Googlu pro vývoj umělé inteligence) mají sice mnoho dat o chování a návyků spotřebitelů, ale zcela postrádají data z oblastí, jako je zdravotnictví. Firmám tak chybí cenná data, potřebná pro další vývoj jejich AI projektů.
Bílý dům proto plánuje oslovit společnosti ze sektorů s nedostupnými daty a dohodnout jejich částečné „uvolnění“. To připomíná projekt amerického Odboru pro válečné veterány, který Alphabetu dočasně zpřístupnil stovky tisíc zdravotních záznamů, na kterých se umělá inteligence naučila předvídat onemocnění ledvin.
Plán, který Trump nedávno podepsal, také nařizuje federálním agenturám upřednostňovat umělou inteligenci při plánování rozpočtu pro výzkum a vývoj. To například zahrnuje trénování nových AI expertů či školení pro zaměstnance, jejichž práci nějakým způsobem změnila umělá inteligence.
Bílý dům chce dále spolupracovat s regulátory z Ministerstva dopravy a Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv a společně zvážit zavedení nových regulací nebo odlehčení těch starých. Jednat by se mělo především o technologie, jako jsou samořídící vozidla či programy pro diagnostiku nemocí.
Čeho se však výkonný příkaz netýká, je imigrace. Navzdory jejímu přínosu pro vývoj umělé inteligence má stále navrch Trumpova antiimigrační politika, která podle mnohých vědců výzkumu umělé inteligence značně škodí.
Oproti roku 2016 růst zahraničních studentů v roce 2017 klesl o 5,5 procenta. Pro země jako Kanada jsou zahraniční studenti a AI experti jedním z nejdůležitějších prvků tamější strategie.
Dopad: Od armády přes infrastrukturu až po zdravotnictví, umělá inteligence hraje a bude hrát v moderní společnosti velmi významnou roli. Minulý rok americký ministr obrany Jim Mattis napsal Trumpovi dopis, ve kterém varoval, že Spojené státy postrádájí jednotný plán a ztrácí těžce vydobytý náskok. Největším konkurentem je se svým ambiciózním plánem bezesporu Čína. Ta se plánuje stát globálním lídrem ve vývoji umělé inteligence do roku 2030.
Momentálně se nacházíme v době etických otázek – zda či jak regulovat technologie rozpoznávájící tváře, jaká data můžeme využívat pro „krmení“ život zachraňujících algoritmů, aby nedošlo k narušení soukromí a tak dále.
Pro všechny státy se jeví jako klíčová strategie symbióza mezi státním a soukromým sektorem. I kdyby se USA podařilo zůstat v čele, její náskok již rozhodně nebude tak markantní.
