Lidove noviny 2 ZÁŘÍ 2017, Ondřej Vyhnanovský Filip Železný, Elektrotechnická fakulta ČVUT
Virtuální asistenty se z mobilů a počítačů stěhují do dalších zařízení ovládaných hlasem, kterých přibývá rychleji než jejich uživatelů.
Siri, zarezervuj mi stůl v oblíbené restauraci. „Jistě. Mám rovnou zavolat taxík?“ Dnes jsou lidé konverzující se svými telefony pokládáni spíš za podivíny. Podobných příkazů ale bude brzy na veřejnosti i v domácnostech slyšet mnohem více.
V současnosti je na světě asi 3,5 miliardy zařízení s aktivními hlasovými asistenty. Umělá inteligence jde kupředu, což vede k jejich stále častějšímu využívání.
ANALÝZA
Podle studie amerického Úřadu pro sčítání lidu přesáhne v roce 2021 počet aktivních zařízení s hlasovým asistentem celosvětově 7,5 miliardy, tedy zhruba počtu lidí na Zemi. Zatímco dnes totiž lidé v drtivé většině tyto asistenty využívají v chytrých telefonech a tabletech, v příštích letech se očekává jejich rozšíření do náramků, hodinek a dalších nositelných technologií, stejně jako do televizorů a zařízení pro chytrou domácnost. Právě zařízení pro domácnost by podle analytické společnosti Ovum měla v budoucnu tvořit 57 procent používaných platforem.
Anglicky, německy a... čínsky
Na trh okupovaný od roku 2011 Applem a Googlem proto míří další technologické firmy, které do vývoje asistentů investují nemalé peníze. Ať už jde o Microsoft, Amazon, či čínské Baidu. Minulý týden pak pustila do světa svého Bixbyho i společnost Samsung. Právě Google Assistant, následovaný Samsungem, Siri od Applu, Alexou od Amazonu a Cortanou od Microsoftu, by měl být nejčastějším digitálním pomocníkem lidí.
„Největší výzvou bude pro firmy globální expanze. Na konci roku 2016 bylo přes 95 procent uživatelů asistentů od Amazonu a Googlu v Severní Americe. V roce 2021 by skoro 48 procent asistentů mělo být v Asii a v Oceánii.
Digitální asistenty
Asistent od Googlu by teoreticky zvládlo více než stomilionů zařízení po celém světě. Využívají ho i výrobci chytrých domácností jako Honeywell, Logitech či LG. Jenže rozumí jen anglicky a německy. Bixby zase zvládá angličtinu a korejštinu. To je hlavní důvod, proč se zatím využívání digitálních asistentů v Česku nerozšířilo tolik jako na Západě.
„Čeština skutečně představuje překážku pro rozšíření systémů umělé inteligence spočívajících v přirozené komunikaci s člověkem,“říká profesor Filip Železný z Elektrotechnické fakulty České- ho vysokého učení technického (ČVUT) v Praze.
Pro porozumění přirozené řeči musí počítačová aplikace nejdříve převést zvukový signál na posloupnost slov a potom této posloupnosti přiřadit správný význam. Učení probíhá pomocí řečových signálů již převedených na slova, respektive vět s již anotovaným významem.
„Výsledky jsou tím lepší, čím více je těchto trénovacích dat. A ze samozřejmých důvodů je dat pro češtinu k dispozici méně než pro angličtinu. Dalším problémem je i stavba českých vět, která se řídí komplikovanější gramatikou než angličtina,“vysvětluje Železný.
Možná se ale blýská na lepší časy. Právě z ČVUT totiž vzešel jeden z týmů, které se před pár dny dostaly do finále světové soutěže Alexa Prize, v níž se nejslavnější univerzity světa jako Princeton nebo MIT snažily vyvinout chatbota neboli robota schopného přirozeně konverzovat s člověkem o politice, sportu či celebritách. Soutěž o 2,5 milionu dolarů pořádá Amazon, který tím chce podpořit své zařízení pro chytrou domácnost Echo, skrz které Alexa promlouvá.
Amazon Echo si pořídilo na pět procent amerických domácností. Tedy několik milionů lidí, kterým Alexa pomáhá zjišťovat počasí, ovládat přehrávání hudby ze Spoti- fy, používat internetové bankovnictví, objednávat odvoz Uberem či nastavovat budík. Není proto divu, že se na této vlně chce svézt i Google se svou chytrou krabičkou Home a Microsoft s velkým updatem operačního systému Windows, který by měl do domácností dostat Cortanu. Siri pro domácí použití už údajně testuje i Apple.
Nikoliv pro lidské uši
Zřejmě tak končí doba, kdy je hlasový asistent jen nepoužívanou položkou v menu, a nastává soumrak klávesnic a dálkových ovladačů. Podle analytické firmy Gartner by mělo už příští rok 30 procent interakcí mezi lidmi a technologiemi proběhnout hlasem.
Čeština skutečně představuje překážku pro rozšíření systémů umělé inteligence spočívajících v přirozené komunikaci s člověkem.
Ani pohodlí, které hlasové asistenty poskytují, však není zadarmo. Spolu s jejich rozšiřováním totiž sílí obavy o ochranu soukromí. Aby totiž mohla umělá inteligence na příkazy reagovat, musí neustále poslouchat.
I když firmy tvrdí, že při nečinnosti žádná data ze zařízení neodcházejí, jde o potenciální zadní vrátka do domácnosti, a to nejen pro zločince. V Arkansasu už si policie vynutila záznam z Echa kvůli vyšetřování vraždy. Ve světle nedávného sporu Applu a FBI o přístup do iPhonů a „šmírovací“aféry tajné služby NSA to vyvolalo bouřlivou veřejnou debatu.
„Digitální asistenty se ubírají cestou co největší personalizace, k čemuž jsou potřeba informace. Kdokoliv dokáže s osobními daty efektivně zacházet a přitom je skvěle zabezpečit, získá nejvíce zákazníků,“ uzavírá de Renesse.
