V čem je problém: „Sociální“ roboti nacházejí uplatnění v léčebných a sociálních zařízeních či v domácnostech, kde mohou plnit rozmanité role od asistence při pracovnich a pohybových úkonech přes zprostředkování informací, hry, zábavu až po běžnou konverzaci. Zatímco jejich fyzická konstelace a funkčnost jde rychle dopředu, komunikace se sociálními roboty je stále nepříliš rozvinutá, zdlouhavá, neefektivní a nepohodlná. Ať už má ze strany člověka podobu psaných nebo vyřčených pokynů, dotazů a přání, komunikace má vždy zdlouhavou a často nepřesnou odezvu. A pokrok není zatím rychlý ani oslnivý.

Řešení: Se zajímavým kamenem do komunikační mozaiky budoucnosti přišel tým z MIT. Jeho cilem je vyvinout robota, který bude umět okamžitě číst rozmanitá hnutí naší mysli a adekvatně a rychle podle nich reagovat. Tím prvním, co se týmu už podařilo, je schopnost robota pojmenovaného Baxter okamžitě poznat, že jsme zaregistrovali jeho chybu, a zareagovat hned na tuto zpětnou vazbu. Vývojáři využili brain cap, čepici s elektrodami napojenou na EEG, která detekuje rozmanité pochody naší mysli. Ty sleduje a vyhodnocuje stroj, který je prostřednictvím hlubokého strojového učení vytrénován, aby uměl ve změti našich mozkových signalů rozeznat, že jsme zaznamenali něčí chybu. Počítač pak tento fakt přetvoří do digitalního kódu, kterému robot rozumí, čímž dostane a zpracuje informaci, že se dopustil chyby, a může ji napravit. To vše probíhá automaticky a se zanedbatelnou časovou prodlevou.

Dopad: Přestože jde o dílčí posun, ukazuje tento model zřejmě budoucí podobu naší komunikace s roboty a se stroji vůbec. Do telepatického přenosu naší myšlenky končící odpovídající akcí robota či stroje lze zapojit umělou inteligenci - hluboké strojové učení. Na jeho pokroku, stejně jako na posunu v oblasti elektrodových mozkovych čidel, bude záviset rychlost, s jakou budeme mít efektivní a pohodlný typ komunikace se stroji k dispozici.