Spousta směrů praktického využívání výpočetní techniky si vyžaduje neustálé zvyšování rychlosti zpracování, kapacitu, pružnou elektroniku atd. Možnosti technologií, které včera představovaly revoluci, se proto dříve nebo později vyčerpají, a hledají se nové a průlomové. Nanotechnologie představují jedno z řešení. Umožňují třeba výrobu atomicky tenkých polovodičů a flexibilní elektroniky. I ony ale stále narážejí na řadu limitů stávajících postupů, které brání například dosahování potřebné velikosti elektroniky, nebo vyžadují problémové postupy, např. použití vysokých teplot.

Mezinárodnímu týmu na Melbournské univerzitě se nyní podařilo překonat významná omezení využití nanotechnologií pro výrobu velkých elektronických ploch. Vědci využili nizkých tavících teplot gallia a india k nanotisku tekutých kovů, a vytvořili atomicky tenkou vrstvu oxidů, ze které lze vyrobit plochu tranzistorů a fotodetektorů s vysokou mírou výrobní spolehlivosti i v případě velkých formátů.

Naše nároky na výkon computerů a zařízení se nezastaví. Moorův zákon bude zřejmě dále působit a bude se naplňovat dalšími a dalšími technologickými průlomy od nanotechnologií až po budoucí kvantový computing.