Příroda zdarma generuje nekonečná kvanta sluneční, větrné a vodní energie. Pokud svítí, fouká a teče, můžeme nejen spotřebovávat, ale měli bychom take ukládat na čas, kdy přiroda „vypne“. K tomu slouží baterie, s nimiž jsou ale velké problémy v podobě ceny, technické efektivity a bezpečnosti. Standardní lithium-iontové či olovnato-kyselinové akumulátory jsou nákladné, mají relativně krátkou životnost a jsou hořlavé až výbušné.

O české půrlomové nanobaterii HE3DA jsme již psali. Před časem přišla Stanfordská univerzita s jiným řešením, aluminiovou baterií s výbornými technickými charakteristikami – minutovým nabíjením, tisíci cyklů nabíjení a nehořlavostí. Ale stále ne dost dobrou pro masivní využití kvůli velmi drahému elektrolytu. To se nyní podařilo zásadně změnit. Jejich čerstvá inovace kombinuje aluminium a grafit s elektrolytem, jehož základem je běžná močovina. Výsledkem je 100x levnější baterie ve srovnání s modelem z roku 2015, nabíjecí čas 45 minut, dlouhá životnost a vysoký poměr mezi energií, která do baterie vstoupí a vystoupí – 99,7% (tzv. Coulombická efektivita).

Stanfordská inovace je významným technickým a ekonomickým průlomem do bariér, které brzdí masivní využívaní trvalých přírodních zdrojů a elektromobility. Vysoká ekonomická efektivita, bezpečnost a technická účinnost „skladovacích“ baterií spolu se zlevňováním solárních a větrných systémů může výhledově učinit z každého domu a firmy efektivního producenta energie nejen pro vlastní potřeby, ale i pro napojenou síť dalších spotřebitelů a producentů – grid.