Pavel Kysilka, z Indexu Lidových novin 27. ÚNORA 2017
Umělá inteligence nahradí lékaře, učitele a jednou dokonce i programátory. Elon Musk se ale mýlí, když se domnívá, že kvůli tomu bude muset být nevyhnutelně zaveden zaručený základní příjem pro všechny.
Ikona Siliconu Vinod Khosla, veleúspěšný zakladatel Sun Microsystems a majitel Khosla Ventures, vyjádřil před dvěma měsíci na konferenci v San Franciscu předsvědčení, že 80% pozic ve firemních IT divizích v dohledné době zmizí a bude nahrazeno systémy umělé inteligence. Když sál reagoval hromadným bučením - seděli v něm převážně ajťáci - Khosla opáčil, že přítomní patří k těm šťastnějším dvaceti procentům. Ale i pro ty, kteří budou mít přece jen onu osmdesátiprocentní smůlu, měl slova "útěchy": "doktory také nahradí technologie, takže jako propuštění budete v dobré společnosti".
Zvykli jsme si, že ajťáci už po několik dekád "disruptují" rutinní práci ostatních profesí softwarem i naprogramovanými roboty. Umělá inteligence ale začala opravdu před nedávnem hromadně přebírat i práci IT lidí. Stroje se umí "dívat" na opakované počítačové operace tisíců zaměstnanců, a trénují tak systémy umělé inteligence, které pak opakované computerové úkony dělají za lidi. Tím se nahrazuje nejen rutinní práce masy operátorů, ale právě i těch programátorů, kteří dosud vytvářeli automatizovaná řešení. Tato robotická automatizace je vlastně "disrupcí na druhou": lidská práce na automatizaci je automatizovaná. Ale tím to nekončí. V posledních měsících ohlásilo hned několik špičkových týmů, třeba Google, MIT, Berkeley, OpenIT Elona Muska a Kalifornská universita, že dosáhli pokroku ve vývoji softwaru, který se učí vytvářet učící se software. Umělá inteligence tedy bude vytvářet umělou inteligenci. A to už je "disrupce na třetí". Slovy trhu práce, automatizátoři dlouho a masivně nahrazovali rutinu všech ostatních profesí, práce automatizátorů je nyní nahrazována umělou inteligencí, ale i její tvůrce nahradí umělá superinteligence.
Elon Musk před pár dny v Dubaji zopakoval přesvědčení Siliconu o nezbytnosti zavedení polštáře pro desítky milionů lidí postižených automatizací, tedy tzv. univerzálního základního příjmu. "Nemyslím, že budeme mít na výběr", zdůraznil. Je pravda, že pokročilá automatizace v poslední době prokázala schopnost nahradit práci nejen zmíněných ajťáků, ale i dalších profesí, u kterých bychom to ještě před rokem nečekali. Pro ilustraci, umělá inteligence nahrazuje 80% kapacity obchodních pravníků firmy LawGeex, dělá analýzy všech konkurzních případů u Baker&Hostetler, převezme 75% všeho manažerského rozhodování v největším hedge fondu na světě Bridgewater, třídí úrodu v japonské farmě, překonává specialisty v diagnostice a předvídání nemocí, prostřednictvím aplikace Volley překonává učitele při vysvětlení a osvojení složitých textů, generuje spolehlivější úvěrové scoringy klientů než tradični systémy a experti bank. Blockchain na podzim plně "odřídil" komplikovanou zahraničně obchodní operaci s bavlnou mezi USA a Čínou a plně "přebírá" veškerý management ve venture kapitálovém fondu The DAO.
Má tedy Musk a Silicon pravdu ohledně nevyhnutelnosti zavedení zaručeného základního přijmu jako záchranné sítě pro armády propuštěných? Ale vůbec ne. Nejde jen o to, že i jeho minimální kalkulace odpovídající třeba ekvivalentu 15 000 korun měsíčně na osobu, by finančné zruinovala jakýkoliv stát na planetě. Daleko podstatnější je, že nic takového nebude prostě třeba. Nikdy v historii lidstva se nestalo, že by se sociálně ekonomický dopad zúrodňování, mechanizace či jakýchkoliv jiných inovací zastavil na masivní náhradě lidí chemií, biologií či stroji. K té sice došlo, ale tyto inovace a s nimi spjaté společenské procesy vytvořily vždy dokonce daleko větší poptávku po lidech, než odpovídalo lidské kapacitě uvolněné novými technologiemi a technikou. Nejinak tomu bude v připadě digitální revoluce. Ta vedle příležitostí samozřejmě přináší obrovská a nepředvídatelná rizika a hrozby, k těm ale nepatří masová nezaměstnanost. Proč tomu tak je, je už tématem pro jiný článek.
