Milada Kadeřábková, 25. 08. 20
Rozvoj umělé inteligence pomáhá lékařům diagnostikovat nemoc a monitorovat pacienty na jakoukoli vzdálenost. Tým vědců z Univerzity Colorado Boulder nyní pracuje na využití strojového učení v psychiatrii, spolu s mobilní aplikací, která dokáže vyhodnotit pacientův psychický stav stejně dobře nebo ještě lépe, než lidský odborník.
Výzkum byl publikován v žurnálu Schizophrenia Bulletin a předkládá potenciál i možná rizika využití umělé inteligence v psychiatrii. Peter Foltz, výzkumný profesor z Institutu kognitivní vědy a spoluautor studie, řekl: „V žádném případě se nesnažíme nahradit lékaře, ale věříme, že můžeme vytvářet nástroje, které jim umožní lépe monitorovat jejich pacienty.“
Světová zdravotnická organizace odhaduje, že v Evropě trpí depresí 44,3 milionů lidí a 37,3 milionů trápí úzkosti. „Diagnostikování poruch duševního zdraví je založeno na poměrně staré metodě, která může být velmi subjektivní a nespolehlivá,“ říká spoluautorka studie Brita Elvevågová, kognitivní neuroložka z norské univerzity Tromsø. „Lidé nejsou neomylní. Mohou se nechat rozptýlit a pak jim třeba unikne jemný náznak v řeči a další varovné signály. Bohužel neexistuje žádný objektivní krevní test na určení duševní zdraví.“
Elvevågová s Foltzem se spojili, aby vyvinuli technologii strojového učení, která je schopná přesněji odhalit každodenní změny v řeči, které naznačují pokles úrovně kvality duševního zdraví. Zásadním symptomem schizofrenie například mohou být věty, které nesledují logický vzorec. Změna tónu řeči nebo jejího tempa může naznačovat mánii či depresi a výpadky paměti mohou být příznakem kognitivních i duševních problémů. „Jazyk je důležitá cesta k detekci duševního stavu pacientů,“ říká Foltz. „Pomocí mobilních zařízení a umělé inteligence jsme schopni lidi sledovat každý den a odhalovat tyto jemné změny.“
Nová mobilní aplikace žádá uživatele, aby odpověděli na pěti až desetiminutovou sérii otázek tím, že hovoří do svého telefonu. Mimo jiné se jich ptá na jejich emoční stav, žádá, aby vyprávěli krátký příběh, poté nějaký příběh poslouchali a opakovali ho, také testuje jejich pohybové schopnosti. Tým vědců vyvinul systém umělé inteligence, který poté vzorky řeči porovnává s předchozími u stejného pacienta i širší populace a posléze hodnotí duševní stav dané osoby. Tým požádal odborníky z klasických klinik, aby si poslechli a vyhodnotili vzorky řeči 225 účastníků – polovina z nich měla vážné psychiatrické problémy, druhá polovina byla zdravá. Výsledky pak porovnali s výsledky systému strojového učení.
Pokud aplikace zjistí znepokojivou změnu, může upozornit pacientova lékaře, aby jej pozval na prohlídku. Foltz říká: „Zjistili jsme, že počítačový model umělé inteligence může být minimálně tak přesný jako lékaři samotní. Pravdou je, že pacienti musí být často monitorováni za pomoci častých klinických rozhovorů, aby se případně zabránilo nákladné pohotovostní péči či nešťastné události, ale na to prostě není dost lékařů.“ V článku o studii vyzvali vědci k rozsáhlejším výzkumům, díky nimž by si umělá inteligence získala důvěru veřejnosti ještě předtím, než bude do praxe uvedena v širší míře.
Tento článek je chráněn pomocí blockchainové služby Mytitle.
