Pokud si chcete přidat Czechárnu Petra Beneše na Spotify, můžete tak učinit ZDE. 

Podporu pro svůj byznys model jste začali shánět zhruba před pěti lety. Už tehdy mě velmi zaujalo, že jsi měl kolem sebe ve smyslu zkušeností, věku i národností postavený pestrý tým. Působili jste na mě jako velmi dobře sehraná parta. Jak jste se původně jmenovali? Už si nevzpomínám…

Já také ne. Teď se jmenujeme se Spaceti, to je náš brand, naše značka. Zpočátku jsme se zabývali primárně evakuací lidí v rámci budov - udělali jsme asi první algoritmy na světě, které umožňovaly navigaci lidí například při požáru, střelbě nebo jiných mimořádných situacích, později jsme se ale zaměřili spíše na komerční využití primárně kancelářských budov.

Od původního byznys modelu jste se tedy odstřihli, byznys model Spaceti vypadá úplně jinak. Působíte v odvětví, kterému se říká PropTech. Co to je?

Je to propojení Property a Technology, což je kombinace fyzického světa kolem nás, tzv. built-in environment, který postavili lidé, a technologií, tedy digitální infrastruktury, která nad budovami nebo objekty stojí. Soustředíme se hlavně na budovy, které už jsou, nebo brzy budou v provozu, naším cílem je zvýšení efektivity jejich využití. Je v tom také hledisko udržitelnosti, protože budovy jsou jedním z největších zdrojů CO2. V současnosti je jejich podíl asi 40 %, ale s pomocí digitalizace lze toto číslo snížit.

Studoval jsi VŠE, ale také business školu v Kodani a na London School of Economics. Jak dlouho jsi už mimo svůj domov, mimo Ukrajinu?

Mimo Ukrajinu jsem od 15 let. V rámci exchange programu jsem studoval v Michiganu v USA, a potom jsem přijel sem do ČR. Zpočátku jsem dost bojoval s češtinou, ale nakonec jsem úspěšně složil zkoušky na VŠE. Pak následoval program CEMS, který umožňuje se podívat na ten svět trochu víc mezinárodním nebo globálním způsobem. Diverzita lidí v tom programu určitě ovlivnila volby, které jsem později z hlediska sestavování týmu v podnikání učinil. Od začátku jsme mezi sebou měli Čecha, Ukrajince, Slováka, Indoameričana, Bulhara a další, takže takový mix, různorodý i věkově. Vždy jsme byli multikulturní tým.

Pro IBM jsi čtyři roky pracoval na pozici inovačního leadera v našem regionu. V čem vnímáš největší rozdíl mezi prací ve velké korporaci a převzetí otěží vlastní malé, začínající firmy?

To je skvělá otázka. Řekl bych, že ten rozdíl spočívá v intenzitě, se kterou získáváš zkušenosti. Pro mě, a myslím, že i pro většinu členů našeho týmu to bylo tak, že jeden rok ve vlastní firmě se rovná cca třem letům v rámci korporace. Tam jsi jeden z mnoha ve velkém stroji…

Rozumím: jsi kolečko v soukolí a není to tak vidět, když vypadneš.

Ano. Je to zátěž, kterou na sebe musíš vzít. Nikdo jiný to za tebe neudělá.

Proč jste se rozhodli zrovna pro tuto oblast digitalizace správy velkých budov? Jak jste odhadli nebo spočítali, že to má potenciál a že do tohoto chcete svou energii, zkušenosti i kapitál investovat?

Původně byl ten důvod méně komerční, více altruistický: chtěli jsme skutečně dělat něco, co pomáhá lidem v těžkých situacích v rámci budov. Ale realita života je, že svět funguje na komerční bázi. Museli jsme tedy udělat těžké rozhodnutí a přejít na řešení, které se z altruistického změnilo na komerční. Na druhou stranu jsme si uvědomili, že máme šanci stát se jedním z pionýrů této oblasti celosvětově. A že máme unikátní kombinaci skill setu, který propojoval naše znalosti software inženýrství, hardware inženýrství a produktového managementu. Tak jsme to spojili dohromady a brzy nato se nám podařilo získat první platící zákazníky.

Kdo je dnes váš typický klient a kdo je váš ideální budoucí klient?

Dnešní typický klient je Property Manager nebo Office Manager větší kancelářské budovy. Buď je to velká mezinárodní korporace s fixním počtem zdrojů, které sdílí tisíce jejích zaměstnanců mezi sebou, nebo je to správce budovy zodpovídající se majitelům, kteří přirozeně chtějí, aby se jejich investice do budovy se vyplatila. Aby byl spokojen nájemce. Do budoucna to vnímám tak, že většina firem bude fungovat velmi flexibilně a naším klientem se stanou středně velké a menší firmy, které začínají v postcovidové době a cítí potřebu být více hybridní a flexibilní. Někteří budou kombinovat remote work s onsite prací v kanceláři. My jsme nástroj, který jim tuto spolupráci umožní naplánovat.

Předpokládám, že covidová pandemická situace změnila nejen to, jak lidé pracují a kolik času tráví v kancelářích i mimo ně, ale také váš byznys model. Co konkrétního pandemie změnila v nabídce služeb, kterou vy jako Spaceti nabízíte? Jaké funkčnosti, služby jste do svého řešení doplnili s ohledem na hybridnost práce?

Klíčovou věcí byl určitě pokročilý systém uchování čehokoliv, jakýchkoliv zdrojů. Zasedačka, parkovací místa, šatny, sdílené prostory…to bylo před pandemií něco, co bylo fajn mít, ale po pandemii už je to nutnost. Každá firma se musí více zajímat o to, jak tyto zdroje využívá. Takže se to pro nás stalo core produktem, kdežto před pandemií to byla analytika, která řešila vytíženost prostorů. Firmy, které tyto analýzy prováděly před, v průběhu pandemie i po ní, teď mají mnohem větší set dat, který jim umožňuje činit mnohem kvalifikovanější rozhodnutí o tom, jak své prostory přestavět, aby vyhovovaly moderním požadavkům.

Kdo je vlastně vaší konkurencí? Jak se vám daří udržet si vaši unikátnost? V čem je vaše unikátnost a jak se vám daří ji udržet?

V Česku máme tři konkurenty, celosvětově asi dvacet. Řekl bych, že v tuto chvíli jsme celosvětově z hlediska produktů, z hlediska podílu na trhu i z hlediska toho, jak se nám daří budovat síť zákazníků, v Top 5. Odlišujeme se dvěma aspekty: první je technologický, který spočívá v tom, že budujeme tzv. hollistic building experience platform. To znamená, že se nesnažíme zákazníkovi nabídnout všechno najednou, spíše nejprve řešíme nejdůležitější zákazníkem definovanou věc. Díky tomu, že jde o platformu, máme pak ale možnost řešení rozšířit i na další problémy. Vnímám to hlavně v rámci datové analýzy: před pandemií jsme primárně řešili vlastní hardware, v jejím průběhu jsme pak importovali desítky vendorů, kteří nám teď umožňují sbírat data například z audiovizuální techniky, kterou už zákazník má. Zákazníkovi tím šetříme peníze. Druhým diferenciátorem je náš obchodní model. Rozhodli jsme se jít cestou channel sales: začali jsme oslovovat partnery, pro které máme nastaven docela zajímavý reseller model.

Jak se vám daří dostat se do těch opravdu snových byznysových center jako jsou Londýn, New York nebo Singapur?

Na začátku jsme si mysleli, že je důležité být právě v Londýně a New Yorku. Ale právě jsou to města, kde je konkurence extrémní. Nám se nakonec vyplatilo jít po takzvaných secondary markets, tam se stáváme víceméně monopolem. U některých zákazníků už se dostáváme na green portfolio, což znamená, že naši technologii využívají pro desítky budov v několika zemích.

Jaké nové trendy ve vašem odvětví přicházejí? Jaké nové technologie budete muset do vašich řešení zapojit, abyste si udrželi relevanci na trhu? Přemýšlíte i o tom, že byste se rozšířili i třeba mimo property segment?

Vnímáme, že trend se bude týkat i jiného typu prostor. Například máme jednoho zákazníka ve Španělsku, který naši technologii využívá pro to, aby vytvořil řekněme tomu coworkingové centrum pro kreativce. Což je neobvyklé a dostává se to už i do kulturního aspektu. Máme také zákazníky, kteří naši technologii používají v rámci fitness center, řešíme i kina a spoustu dalších.

Budujete tedy smart building řešení.

Určitě. Myslím si, že je to nejen o smart, ale také o holistickém pohledu. Vybudovali jsme framework, kterému se říká passive-active-interactive. Pasivní je získání dat o tom, co se v prostoru děje. Většina majitelů budov nebo provozovatelů nebo firem to vůbec netuší. Jsou to různé typy dat: utilizace prostoru, kvalita ovzduší, energie a tak dále. Druhý aspekt je ten aktivní, to už je samotná aplikace dat a osobní údaje, které lidé poskytují v rámci bookování různých prostor. Na základě toho je systém schopen říct, jaké kapacity prostor budou potřeba do budoucna. Třetí aspekt už je ta chytrá budova, smart building. Spousta firem chce rovnou jít do toho smart, ale když nemají dobře zvládnuté kroky před tím, tak to nebude fungovat.

Na úplný závěr se zeptám: v tuto chvíli jsme všichni už tři měsíce vtaženi do politické situace v Evropě, která byla způsobena ruskou invazí na tvou domovinu. Pocházíš z oblasti mezi Charkovem a Kyjevem – jakým způsobem se tato situace dotýká tebe osobně, tvého života, tvé rodiny a tvého byznysu?

Začnu s tím jednodušším: byznysově se nám naštěstí daří, stihli jsme diverzifikovat na různé trhy. Ve východní Evropě jsme žádný byznys neměli, Česko je pro nás z hlediska našich zákazníků nejvýchodnější země. Osobně to bylo a stále je těžké, a to hlavně z toho důvodu, že tam stále mám část rodiny. Lidé, kteří sem jedou, jsou často vzdělaní lidé, zkušení lidé, kteří mají něco za sebou. Osobně si myslím, že z dlouhodobého hlediska jejich příchod nakopne ekonomiku. Z hlediska humanitárního jsem určitě vděčný všem Čechům a Slovákům za to, že jim pomoc poskytují. Také děkuji za tento podcast.

Já moc děkuji tobě za to, že sis našel čas. Věřím, že nejsme na prahu nějakého dlouhotrvajícího konfliktu, který se potáhne roky. Přál bych si, aby se ta situace podařila stabilizovat a vyřešit. S tím, cos říkal směrem k České republice, se plně ztotožňuji a myslím si, že pro naši unifikovanou společnost je pestrost, kterou sem v tuto chvíli občané Ukrajiny přinášejí, něčím velmi pozitivním. Moc díky a těším se na shledanou.

Na shledanou.