Pokud si chcete přidat Czechárnu Petra Beneše na Spotify, můžete tak učinit ZDE. 

Co v roce 2022 vidíš jako nejvíce trendy technologické věci, které budou v následujícím desetiletí ovládat civilní i byznysový život a jakým způsobem?

Technologií je obrovské množství, v hledáčku ale máme ty, které mají potenciál měnit chování uživatele. A pokud je s tím spojena ještě celospolečenská změna, je to pro nás signálem, že bychom měli opravdu zpozornět. Jako příklad mohu uvést současné blockchainové tažení a decentralizovaná témata obecně. Otázkou je, jestli si ty technologie najdou hned od začátku tu správnou cestu.

Vnímáš tedy blockchain jako technologii, která konečně dosáhla bodu zlomu, a v souvislosti se kterou se začnou objevovat zajímavé use casy, které jej zakomponují do služeb s vysokou přidanou hodnotou pro uživatele?

Stoprocentně je to technologie, která přinese změnu. Například v oblasti, do které my jsme začali vrtat, což byl servisní decoupling v oblasti finančních služeb, dnes bez ohledu na to, kdo dráty přivedl do domu, mohu být obsluhován nějakou servisní organizací nad tím. Proč zmiňuji finanční služby a proč mi to přijde extrémně zajímavé? Protože jsme se v poslední době dostali do několika situací, kdy vidíme, že v rámci finančního sektoru to firmy řeší – musí to řešit z pohledu legislativy. Musely se tomu otevřít, ale otázka je, nakolik tomu jdou vstříc a nakolik tahají za ruční brzdu. Jakýkoliv finanční sektor si nově může podhoubí decouplingu služeb ve finančnictví k sobě přivést.

Několikrát jsi použil slovo decoupling. Můžeš to vysvětlit a můžeš uvést konkrétní příklad služby, která by v tomto ohledu mohla být zajímavá?

Decoupling znamená, že od finančních služeb odříznu infrastrukturu, což je něco, co proběhlo v řadě odvětví, ať už je to telco nebo utilita nad tou fyzickou infrastrukturou. Mohu začít obsluhovat jako firma nebo tu vrstva obsluhy může pro mě realizovat jiná firma. A tam se zejména v prostředí digitalizace otevírá nádherný prostor, a to ze dvou důvodů. Prvním z nich je, že v digitálu je možnost skládat tu službu jakoby “nad rámec”. To znamená: mám účet, mám digitální přístup, mohu dělat digitální transakce, mohu konzumovat digitální produkty, ale v zásadě se vlastně jedná o inkrement, který se posunuje v daném sektoru dál. Ve chvíli, kdy se ale dostanu do vrstvy, kde se potkává providerů nebo provozovatelů více, tak mohu začít různým způsobem kombinovat tak, abych se daleko více trefoval do aktuální reálné životní situace, potřeby klienta. Generální ředitel Spořitelny kdysi říkal: “Lidé se ráno nebudí s tím, že chtějí dělat bankovnictví nebo že chtějí transaktovat. Budí se s nějakou potřebou nebo snem”. My říkáme, že dnes můžeme jít přímo po tom snu a transakci si k tomu dotáhnout. Několikrát jsme byli v situaci, kdy jsme se snažili dát dohromady dva unicorny. Jednoho unicorna z prostředí cestovního ruchu, velmi rychle rostoucího, a druhého, který začal jako fintech – to byl Revolut. Vzájemně se velmi pěkně doplňovali z pohledu toho, co Revolut mohl dodávat tomu unicornu cestovnímu.

Co v tomto partnerství bylo přidanou hodnotou pro koncového klienta?

Ve chvíli, kdy nabiješ partnera z oblasti cestovního ruchu extenzivní nabídkou finančních služeb, tak kromě toho, že ho vybavíš identitou a transakční metodou, tak vše, co jej napadne, může najednou realizovat. A to díky tomu, že na pozadí proběhne daná služba.

Které další technologie z těch, které dnes kolem sebe vnímáme, se začnou propisovat do obchodních modelů, které vašim klientům pomáháte adoptovat?

Určitě je to rozšířená realita. Na pozadí digitálu je vše vyřešeno - kde se děje skutečná inovace, tak to je na úrovni uživatelského rozhraní. Jsem trochu skeptický, protože kolem nás se točí spousta technologických firem a já tam vnímám tendence upnout se k technologii, kolem ní postavit základ a na tom něco stavět. A my na to jdeme z druhé strany. Velmi často, když potřebuješ, aby uživatelé něco udělali, tak se možná dá namalovat velká žlutá šipka na zeď. a to splní účel lépe než nějaká sofistikovaná technologie. Vyzkoušeli jsme si to v aktuálních řešeních, u kterých výhledově počítáme, že by byly vhodnými kandidáty na decentralizovanou transakční měnu. Ale v tuto chvíli nám bohatě stačí, když běží v nějakém komerčnějším módu.

Kdysi jsme se bavili o tom, jak udělat nestandartní platidlo z kostek Lega. Objevují se kolem tebe další příležitosti, jak monetizovat některé jiné aktivity běžného lidského života?

Děkuju za to, že sis na to vzpomněl. Z lopaty ti neuteču, vrátím se k tomu, ale chci podotknout, že právě Lego je firma, která se točí kolem zábavy a edukace, což je velmi silné téma. A ukazuje velmi jednoduchou věc: tím, že si sáhnu do světa finančních služeb a přitáhnu to k sobě, tak najednou můžu rozehrát úplně novou hru - to znamená, že už to není jen o fyzickém produktu, ale úplně přirozeně se dostanu do digitálního prostředí, a dokonce, právě proto, že použiju nějakou proxy měnu, tak můžu provázat spoustu dalších aktivit, které ta firma dělá. Velmi pěkně se snaží pracovat v oblasti vzdělávání dětí. Fakt, že se formou hry začnou vzdělávat v oblasti finanční gramotnosti, to je jedna věc, ale druhá věc je, že proxycurrency může velmi pěkně fungovat jako pojítko s fyzickým světem. Jako dítě tedy dostávám benefit učení se s penězi a navíc generuji nějaké “coiny”, přes které jsem zase nazpět provázán s fyzickým světem. Pracovali jsme i s verzí jejich generování na úrovni “hry” mezi rodiči a dětmi za plnění úkolů.

V budoucím světě se velmi pravděpodobně fyzický a virtuální svět začnou hodně prolínat. Metaverse je něco, na co jsme v CZECHárně už několikrát narazili: je to i v entitách, ve kterých se pohybuješ, něco, čemu se věnujete?

Samozřejmě, je to tak obrovské téma, že ho nemůžeš ignorovat. Na druhou stranu, s technologií se vždy stane to, že jde od mantinelu k mantinelu. Objeví se, běží v nějakém hypu, očekávání jsou přehřátá. Podle mě bude zase tendence se vracet zpět. Přece jen - nežijeme ve virtuálním prostředí, je tady nádherný fyzický svět. Pěkné je, když můžeš ty světy kombinovat, doplňovat tak, aby dávaly smysl. Budování smysluplné angažovanosti je za nás obrovské téma. Čím víc jde svět do digitálu a začíná ho využívat, tím větší téma to je. Na jednu stranu jsou tady technologie a možnosti, které se s nimi otevírají, ale na druhou stranu zase vidíme například alarmující změnu klimatu.

Jaký další byznysový potenciál bude podle tebe virtuální nebo augmentovaná realita, a jak dlouho to bude trvat, než se otevře?

My se zaměřujeme na emoce. Mám pocit, že tím, jak je svět rychlejší a lidé stále více žijí životy v mobilních telefonech, ve hrách, v Metaversu a podobně, tak se stávají takoví…znecitlivělí. Vsadil bych se, že přichází doba, kdy hledání a přinesení emocí zpět bude ten velký driver. Nezmínil jsem téma udržitelnosti jen proto, že je líbivé, ale sleduji to i na svých dětech, které teď dospívají, a jejichž perspektiva vidění světa je trochu jiná. Myslím si, že zrovna toto oblast, kde jde emoce zachytit a propárovat tak, aby se daly vytěžit v digitálních kanálech.

Mobilní telefon už dávno plní funkci telefonu jen okrajově, je to spíše náš interface pro vstup do digitálního světa. Jak dlouho to podle tebe ještě bude trvat? Dovedeš si představit, že v dohledné době přijde něco jiného, čím budeme ovládat svět kolem nás? Jakou máš vizi a představu v propojení našeho světa a vstupu do virtuálního prostoru?

Před pěti lety byla moje představa o tom, jak rychle proběhne adopce digitálních služeb, které dnes můžeme konzumovat na mobilním telefonu, daleko radikálnější. Teď vidím, že ta masa je stále velmi defenzivní. Myslím si, že to nepoběží tak rychle. Navíc to asi bude narážet na fyziologické limity a musím říct, že mi přijde a děsí mě, že už dnes lidé napůl ve virtuální realitě žijí - tím, jak se ponořili do virtuálních služeb. Naše mise není o tom, mezi lidi vypustit další technologii a ještě hlouběji je tím uvrhnout do virtuálního světa. Inovace by měly být trochu o tom, že by se je technologie měly snažit vracet zpět. A proto jdeme pokorně spíš cestou vybírat ze všech technologií vždy ty, které jdou cestou nejmenšího odporu.

Máš někoho, kdo je pro tebe ve světě vizionářů a inovátorů inspirací a vzorem, a čím?

Určitě Simon Sinek. On je jedním z lidí, kteří si dokáží udržet odstup a říct, že technologie jsou fajn, ale než je začneme implementovat, je třeba  vydechnout a zjistit, jaký problém vlastně řeší. To nebývá standardem ve velkých společnostech.

A poslední, mimopracovní otázka: Vím, že jsi vášnivý lyžař. Mám pocit, že jsi sjezdil většinu evropských středisek. Je nějaké místo, které je tvoje srdcovka?

Jezdíme většinou do Itálie, protože prostě na druhé straně Brenneru svítí sluníčko statisticky víc, ale také je tam komunita, která je více v reálném světě, má radost ze života, a nám je tam dobře. Jezdili jsme na levou i na pravou stranu dolomitského masivu a samozřejmě z titulu jména Val di Sole nám to prostředí bylo nejblíže. Tam jsme objevili středisko Paganella, které je velmi specifické. Není extrémně velké, ale není určitě malé. Musím říct, že vlastně nevím, co bych tam vylepšil. Od kuchyně, lidí a neuvěřitelných výhledů, je to jedno z mála míst na světě, kam bych pozval někoho, s kým bych chtěl sledovat výškový rozdíl 2200 m, aniž bych seděl v letadle. Nevím, kolik takových míst na světě je.

Přeji ti, ať se ti daří vymýšlet nové kreativní nápady nejen ve Slunečném údolí, a těším se zase někdy na viděnou.

Děkuji za pozvání, ahoj.