Pokud si chcete přidat Czechárnu Petra Beneše na Spotify, můžete tak učinit ZDE.
Svůj startupový byznys Digitoo rozjíždíš od roku 2019. Co dělá?
Děláme vlastně umělou účetní, digitalizujeme účetní proces pro malé a střední podniky. Těch je na trhu 99 % a doteď nebyl na trhu dostupný žádný pro ně vhodný tool, který by úplně nezakysnul v devadesátých letech.
Myslíš Fakturoid a podobně? Vy jdete dál?
Fakturoid je de facto náš klient. Teď se na nás integrují.
Jak ses k tomu dostala? Co tě na účetnictví fascinovalo?
Byla jsem vždycky ajťák a když jsem se rozhodovala, kam dál, vybrala jsem si kombinaci IT a finance. Na pozicích, kde jsem pak vedla týmy účetních, jsem viděla, že je tam strašně moc rutiny a snažila jsem se spoustu věcí automatizovat, dostupné byly ale jen velmi nákladné tooly. A potom jsem potkala startup Rosum, který byl přesně tím, co jsme potřebovali – něco, kam vložím fakturu a ono ji to celou načte. Napsala jsem jim, že bych jim chtěla zdarma vypomáhat, a oni mi nabídli práci. V té době neměli moc dobrou přesnost zpracování, kolem 68 %. Aby to uživatelům šetřilo čas, musí být přesnost alespoň 93 %. To se s pomocí nové metodiky a datateamu podařilo, ale Rosum pak logicky začal směřovat k větším korporátním zákazníkům. Já jsem se chtěla věnovat malým a středním podnikům, takže jsme v roce 2019 vznikli jako někdo, kdo propojuje účetní systémy s Rosumem. Rosum nám později ukončil kontrakt, takže jsme si to začali celé vyrábět sami. A v roce 2020 byla obrovská transformace celého Digitoo, kdy jsme začali pracovat na takové malé umělé účetní, která nejen načítá faktury, ale také předkontovává a dělá další související věci.
Abychom tu umělou účetní trochu přiblížili lidem: Tady leží na stole faktura. Co se s ní stane?
Vyfotíte si ji a přes appku pošlete do Digitoo, tam se načte a zároveň se k ní přiřadí všechny kódy, které by jinak účetní vyplňovala v účetním systému manuálně. Senior účetní si to jen zkontroluje a hromadně pošle do účetního systému.
Vy tedy napojujete data z nějaké databáze na účetní systémy, které firmy používají. Zatím se vyhýbáte velkým korporátům a cílíte na ty SME a střední firmy. Proč?
Protože to s digitalizací myslíme vážně a 99 % trhu jsou malé a střední podniky. Pokud chcete nějaký zásadní dopad na to, aby účetní nebyli otroky své profese, protože to jsou vzdělaní a inteligentní lidé, kteří jsou teď ale zahlcení rutinou, tak musíte digitalizovat SME.
Kolik má dnes Digitoo zákazníků?
Premium zákazníků přes 600 a pak máme asi 120 platících zákazníků – prodáváme ale teprve poslední 3 měsíce.
Jak vypadá váš monetizační model? Jakým způsobem platící zákazníci platí a za co?
Platí od faktury plus nějaký paušál za integraci, za propojení na jejich účetní systém.
Dnes, po těch třech letech, máte je v Digitoo už přes 30 lidí, získali jste 60 milionů od investorů a máte velké plány do budoucna. Jaká je tvoje vize na nejbližší rok nebo dva?
Co je teď nejdůležitější, je sestavit sales a marketing team. Máme vytuněný produkt, který potřebujeme začít monetizovat. A pak chceme expandovat do UK. Ale to je velký defocus, takže se teď rozhodujeme, kdy nastane ta správná chvíle.
Proč jste si jako první mimočeský trh vybrali UK?
Kdekoliv jinde než v UK se očekává, že když si kupujete produkt, tak se budete bavit s českým supportem. V Německu, v Rakousku, v Polsku, kamkoliv bychom šli. Kdežto v UK je naprosto běžné, že vám zavolá Ind. Náš tým umí velmi dobře anglicky, takže můžeme expanzi dělat from desk a můžeme se tam dostat přes marketplacy zaměřené na SME. A je to levnější.
Mám malou firmu o 15 lidech, účetnictví je moje noční můra, ztrácím spoustu dokladů a pořád jsem na telefonu. Kde je ten moment pro váš sales team? Jakým způsobem to prodat, a kdy si firma řekne, že vás potřebuje?
Ten moment už přichází, protože je obrovský převis poptávky po účetních službách oproti nabídce. Klienti nadávají, že to je drahé, a tu službu nedokáží transformovat do ziskovosti. Firmy, které k nám přichází, jsou většinou účetní firmy. Samotná s.r.o. to řeší až ve chvíli, kdy jsou zahlceny provozními věcmi. Záleží na člověku, který má pravomoc rozhodnout o případné automatizaci. K nám tedy spíše chodí inovátoři.
Budou se vaši klienti rekrutovat z účetních firem, takže budete spíše B2B byznys? Nebo to budou ty koncové firmy?
My jsme B2B byznys.
Firmě, která to dnes nějakým způsobem dělá ve svém systému plus v Excelech, tedy umožníte naškálovat její koncovou klientelu.
Oni šetří čas. Jedna účetní říkala, že to, co normálně dělala 4 hodiny, teď dělá hodinu. Ale my neskončíme u Digitoo. Teď jsme více fokusovaní na stranu účetních, ale chceme se soustředit i na manažery, kterým dáme nástroj k tomu, aby viděli reporty, cashflow, aby mohli platit na jeden klik a spoustu dalších věcí. Faktury se pak dostanou do účetního systému a manažer už bude mít přehled. Teď pracujeme na systému víceúrovňových schvalování pro větší firmy, tak, aby mohly jednotlivé osoby vidět faktury v elektronické podobě a třeba je schválit z e-mailu.
Technologicky tedy děláte front-end, který přikryje účetní systém. Lidé budou moci pracovat přímo ve vašem rozhraní a nebudou muset používat systémy za ním, jako je Pohoda a další?
Přesně tak. Ty systému jsou strašně složité, třeba Helios jsem se učila půl roku. My dáme manažerům tool, aby tam vůbec nemuseli chodit, ale účetní tam mohou stále pracovat. Účetní systémy slouží jako výkaznictví státu, tam je to potřeba, ale procesy nad tím, od schvalování po kdeco, by neměly být složité.
Jaký je životní cyklus faktury u středně velké firmy? Kolika rukama ve firmě projde?
Asi osmi. Někdo je musí naskenovat, roztřídit, zapsat do tabulek, manažer to schválí a podepíše, někdo na to musí dát středisko, pak si to vezme junior účetní, ta to přepisuje, senior to kontroluje. Náklady na jednu fakturu jsou až 600 korun. Klienti si to dost často neuvědomují, protože počítají jen proces, kdy ji účetní zadává do systému. A pak ještě to trvá tři až čtyři týdny.
Co s tím dokáže udělat Digitoo?
Jsme schopni redukovat až 80 % nákladů a v účetním systému bude faktura v rámci sekund.
Kdo jsou lidé, kteří dnes v Digitoo pracují? Data analytici? Ajťáci?
Z 80 % jsou to produktoví lidé, vývoj: 5 data scientistů, zhruba 10 vývojářů, a pak ještě testeři a technical support.
Umělá inteligence prochází neustále obrovským vývojem. Jaké procento kvality výtěžnosti faktur a chybovost dnes je? Kam jste se dostali?
Zhruba 95 %, míříme ale na nějakých 97 a 98 %.
Zmínilas, že umělou inteligenci trénujete. Co si pod tím mají lidé představit?
Funguje to tak, že je cca 40 anotátorů, kteří dostanou faktury, které měly pod 90 % přesnosti. Ty faktury takzvaně labelují, to znamená, že určují, co je na ní. Následně si vezme datascientista a udělá speciální model, kam zjednodušeně řečeno ta data nasype a neuronka vyhodnotí, jak by to asi mělo být. Z toho vyjde model a sledujeme, o kolik se zlepšil oproti původnímu. Může se stát, že ten model není dobrý, že přesnost může ještě klesnout, a pak se řeší, jestli je třeba udělat změny v programování modelu nebo případně, jestli jsou ta data dobře.
Zmínila jsi slovo neuronka. Vysvětlím, že neuronka je neuronová síť. Mohla bys přiblížit, co to vlastně je a jestli je to něco, co vytváříte vy, nebo to od někoho přebíráte?
Neuronku vyvíjíme my a je to prostě kus softwaru. Oproti standardnímu softwaru, kterému musíš zadat nějaké pravidlo, kód nebo podmínku, je z faktury schopna zjistit více údajů. Má podobný rozhodovací strom jako člověk, na základě něhož dodává informace a rozhodnutí. Když klasickému algoritmu nenastavíte na každou situaci podmínku, přestane fungovat. Nuronka se ale rozhodne, řekne si například „Ze 60 % si myslím, že je to takto“.
Jaké nové technologické inovace nebo trendy přijdou v následujících čtyřech nebo pěti letech?
V jakých oblastech?
Třeba právě v oblasti další úrovně neuronových sítí. Můžeme čekat nějaké nové technologie, nebo třeba změny na straně zákaznického interface? Budu tady někdy sedět a říkat nějaké Siri, aby vyplnila fakturu? Budou hrát hlasové služby v účetnictví větší roli?
Myslím, že určitě ne za pět let, účetnictví je dost rigidní a změny přichází dost pomalu. Ale určitě si myslím, že začnou hodně fungovat asistenti. Teď jsme vyzkoušeli AI, kam nahrajete fotku nebo video a vlastně to bylo až děsivé, jak za vás dokáže namluvit vzkaz ve 200 jazycích – takže vypadá to, jako bys mluvil ty, ve skutečnosti je to ale nahrávka. Na jednu stranu je to děsivé, na druhou stranu ale naše zákaznická péče nemusí umět 200 jazyků, prostě si je vyfotíme a AI napodobí i pohyb rtů a v těch x jazycích řekne všechno, co potřebujeme. S tím si do budoucna chceme více hrát. Obecně si ale myslím, že větší změny budou ještě nějakou dobu trvat.
Standardizace před x lety hodně pomohla například bankovnictví, ať už to byl třeba IBAN jako jednotící číslo bankovních účtů pro mezinárodní transakce nebo další věci. Dá se vůbec předpokládat, že by se něco takového stalo v účetním světě?
Jedině, když to nařídí stát. Standardizovaný formát pro faktury existuje už od konce osmdesátých nebo začátku devadesátých let, ale stejně se nepoužívá. Nebo ho účetní systémy podporují, ale nedokáží se domluvit mezi sebou. Takže pokud vyloženě nepřijde stát a neřekne „Tady je standardizovaný formát a tímto způsobem teď budete komunikovat,“ tak se to podle mě ve větším nedá implementovat.
Dovedeš si představit, že to know-how, které jsi v oblasti účetnictví načerpala, dokážeš časem přetavit v nějaký úplně jiný byznys model, do nějaké úplně jiné oblasti? Nebo o tom teď nepřemýšlíš a budoucnost tvého podnikání se v tuto chvíli zaměřuje primárně na oblast účetnictví?
Máme vizi, kterou chceme do tří let naplnit. Myslím si, že to bude pro finance velká změna. A pak se uvidí, nejprve musíme splnit první metu.
Mockrát děkuju za tvůj čas, držím vám palce, ať se vám daří třeba i s expanzí do UK, o které jsme se bavili. Měj se hezky, díky moc.
Díky.
Zdroj info: autorský rozhovor
