Pokud si chcete přidat Czechárnu Petra Beneše na Spotify, můžete tak učinit ZDE. 

Gabčo, jak se stane, že se dáma jako ty dostane k obchodování se zlatem?

Jak už to tak bývá, ta cesta byla docela dlouhá. U nás v rodině se vždy pracovalo rukama. Pracovalo se poctivě a dobře, ale peněz nikdy moc nebylo. Říkala jsem si, jak to asi dělají jiní, že peníze mají, a chtěla jsem tomu přijít na kloub. Pochopila jsem, že něco musím začít dělat jinak, a začala jsem hledat cesty, skrze které se naučím, jak peníze pracují, jak fungují a jak to udělat, aby pracovaly pro mě, nejen pořád já pro ně.

Jaké byly ty první kroky, do kterých ses pustila?

První myšlenkou bylo finanční poradenství - tam jsem se naučila číst všeobecné obchodní podmínky a vypovídat smlouvy, ale bohužel ne to, co jsem chtěla vědět o fungování peněz. Dál mě napadl svět investic - tam jsem se naučila prodávat akcie po telefonu, ale nenaučila jsem se jim rozumět. Pořád jsem nebyla spokojená s tím, co jsem se dozvěděla. Až nakonec vedly moje kroky k investičním kamenům. No a když už se mě asi sedmý klient zeptal, jestli se zabývám i drahými kovy, řekla jsem si, že je čas se o ně začít zajímat také. A teď už to bude skoro 11 let, co jsem si otevřela jeden z prvních eshopů se zlatem v České republice.

Proč by měl člověk v dnešní době investovat do zlata? Zlato je možná historicky tím nejstabilnějším uchovatelem hodnoty, ale časy se mění a mění se i příležitosti a možnosti.

Řekl jsi to velmi přesně. Není to jediná cesta, jak uchovat a ochránit svůj majetek. Přestože jsem sama velkým příznivcem inovací, trendů a technologií, tak si myslím, že to, co přetrvává po staletí a tisíciletí, je diverzifikace. Už naše babičky říkaly „Neměj všechna vajíčka v jednom košíku – až půjdeš, zakopneš a nebudeš mít nic“. Zlato tedy vnímám jako jeden z důležitých prvků právě toho, jak rozdělovat svůj majetek dlouhodobě tak, abychom měli klidné spaní, ať se děje cokoliv.

Jak dnes obchod se zlatem vypadá? Když se rozhodnu investovat, tak kde je to zlato, které koupím, fyzicky uloženo? Dostávám ho já domů, nebo ho máte vy v nějakých depozitářích?

My razíme heslo, že zlato je o svobodě. Takže když už se dohodneme na tom, že zlato je pro tebe, protože nutně není pro každého, tak…

To mě zajímá – proč není pro každého?

Nejdřív odpovím, kam ho dáš. Vždycky radíme, aby si klient nechal zlato u sebe, protože zlato prodáš kdekoliv na světě během 48 hodin. Samozřejmě existuje možnost nechat si zlato uložené u nás, ale já si myslím, že vzhledem k tomu, že do krabičky od cigaret se vejde zlato za 4 miliony korun (v dnešních cenách), tak to se schovává opravdu velmi dobře. Samozřejmě existuje také možnost bankovní nebo nebankovní úschovy. Záleží na tom, jaký vztah k riziku člověk má, jak moc cestuje a jak moc někomu věří. Je to hodně i o předchozích zkušenostech.

Jak bys poznala, jestli zlato je pro mě nebo ne?

Zejména tím, že si s tebou budu povídat. Proč ho chceš, jaký máš obecně vztah k riziku, jaké jsou tvé dlouhodobé plány a jestli chceš třeba cestovat nebo jsi zvyklý často měnit své působiště, jaký očekáváš od investice výnos. Zlato není spekulace, zlato je pojistka.  Za poslední rok jsme ho prodali za téměř 600 milionů korun jen v rámci mého ředitelství – zlato je konzerva na peníze.

Co dnes znamená řídit obchodníky se zlatem? Co ses musela naučit nebo pozměnit ve své leadershipové praxi, abys dokázala zvládnout tým více než 90 obchodníků?

V první řadě jsem se potřebovala naučit milovat techniku. Nebyla to láska na první pohled a musím říct, že mi k n í pomohl právě Disruptive Leadership, kde jsem pochopila, že technika je další parťák do týmu, že to není nepřítel, ale někdo, kdo nám může hodně pomoci. Musela jsem se samozřejmě naučit mnoho aktivit převést do onlinu, ale to pravděpodobně skoro každý za poslední dva roky, to není nic neobvyklého. Co jsem se musela naučit asi ze všeho nejvíc, vzhledem ke své povaze, je rychle umět hodit věci za hlavu. Děje se toho tolik, že pokud chci být pro svůj tým podporou a majákem, na který se mohou spolehnout, tak musím velmi dobře řídit své priority a opravdu musím umět nechat některé věci plavat.

Do jaké míry ovlivňuje váš byznys fakt, že se stříbro obchoduje někde pod 30 tisíci, zlato pod 50 tisíci, bitcoin pod 70 tisíci dolarů? Neznamená to pro vás impuls se otevřít a jako firma zahrnout kryptoinvestice do vašeho portfolia?

My jsme se shodou okolností otevřeli v březnu tohoto roku a do naší nabídky jsme přidali spoření do bitcoinu. To znamená, že u nás si opravdu od stokoruny denně můžete koupit bitcoin za české koruny, může si ho převést k sobě na nějakou svou softwarovou peněženku a neřešit všechny ty náležitosti, spojené s registrací na burze, s převodem českých korun na eura nebo dolary a podobně. Vnímáme kryptosvět jako něco, co je nám hodnotově velmi blízké. Napadá mě přirovnání, které bohužel není moje, ale moc se mi líbí, a tak ho použiju: „Zlato je jako Volvo, v bezpečí tě doveze do cíle bez ohledu na počasí. Bitcoin je takové Ducatti,“ takže když chceš trochu adrenalin, potenciál zajímavého výnosu, tak bitcoin je krásný doplněk do portfolia k tomu klidnému zlatu, které ať se děje, co se děje, tak tady je už 6000 let.

Gabčo, ty jsi introvert, ale já tě vnímám jako takovou klidnou, velmi organizovanou sílu. V tomto jsi inspirací pro mě i pro ostatní. Prošla sis ve svém životě určitými obtížnými situacemi, ze kterých ses dokázala vlastní silou dostat, ale přivedlo tě to i mimo obchodování se zlatem. Studovala jsi kineziologii a Silvovu metodu – můžeš říct, co pro tebe znamenalo poznání, že tě v životě posouvá dál? Dalo ti to energii se tomu věnovat více do hloubky?

Nadchly mě možnosti, co všechno se s lidskou hlavou dá udělat, když umíš pracovat právě s tím potenciálem mezi ušima. A jak člověk opravdu nepotřebuje nic víc než sám sebe, když ví, jak na sebe. Proto vlastně jsem se rozhodla to předávat dál a povídat si o tom s lidmi. Mám konzultační sezení, chodí za mnou klienti, se kterými se snažíme rozplétat jejich životní cesty. Ta největší radost se rodí, když najednou vidíš, jak někdo něco pochopil, jak se mu ulevilo a jak teď už ví, co s tím má dělat.

Jak ses dostala k Silvově metodě, a co to je?

Byl to jeden z prvních seminářů, dnes by se asi řeklo osobnostního rozvoje, které jsem absolvovala v pouhých 15 letech. Tehdy jsem ještě potřebovala potvrzení od mamky, že tam můžu jít. Důvod byl jednoduchý – narodila jsem se v šestém měsíci, takže jsem měla kilo porodní váhy, a to znamenalo poměrně hodně různých zdravotních potíží v dětství. Stále jsem si říkala, že přece normální je být zdravý, a tak jsem hledala cesty, jak si pomoci. Asi hodně zjednodušeně by se dalo říci, že Silvova metoda je způsob práce se svým podvědomím.

Z vnímání Junga je pro mě podvědomí něco, co ovládá nás a my to nemůžeme měnit, a vědomí je to, co si uvědomujeme, co ovládáme, a co měnit schopni jsme. Snaha je co nejvíce věcí z podvědomí dostávat do vědomí, to znamená zvědomovat si více a více toho, co se kolem nás děje, a mít možnost to ovlivňovat - být v roli tvůrce a ne oběti. Jak se ti toto daří propojovat s byznysem?

Propojování těchto dvou světů je to, co mi přináší největší radost. Skrze to, že lidé chápou, kdo jsou a co potřebují, dosahují výsledků s lehkostí a radostí. Upřímně, když obchodník není v dobré psychické kondici a přijde za klientem, tak je z něj okamžitě cítit a v tu chvíli neprodá ani hladovému rohlík. Proč? Protože se prostě nedokáže soustředit na to, co má dělat, ale v hlavě mu běží jeho starosti.

Také jsi díky NLP, neurolingvistickému programování, začala pronikat do síly slov a jejich účinků. Říkalas, že jsi v tom pochopila, jak moc je propojeno naše fyzické tělo se smysly. Jak to na sobě poznáváš?

Poznávám a zejména pracuji s tím tak, že když mně se něco nepodaří, protože i mně se věci nedaří, tak si třeba první snažím si rovně sednout, pořádně se prodýchat, nebo se i postavit, na chvíli si srovnat držení těla. Schválně si to někdy vyzkoušej - když si člověk lehne na zem do klubíčka, tak se pravděpodobně nedokáže cítit jako vítěz. A pokud zdolá nějaký vrchol a stoupne si tam s rozpřaženýma rukama, tak v tu chvíli se zase nedokáže cítit sklíčený a oslabený.

Řídíš velký tým lidí, který je třeba také motivovat, rozpoznávat jejich talenty a typy osobností. S každým je potřeba jednat trochu jinak. Jak děláš tohle? Jakých zkušeností využíváš? Co ti v tom pomáhá?

Pomáhá mi v tom zejména to, že máme v týmu nastavenu otevřenou komunikaci. Od svých lidí doslova vyžaduji upřímnou zpětnou vazbu, jakkoliv by byla nepříjemná. Myslím si, že to je to, co nás posouvá. Je potřeba se i na nepohodlné nebo nějakým způsobem nepříjemné věci podívat upřímně a se zájmem, že to společně vyřešíme. Snažím se také u svých lidí, stejně jako u sebe, dbát na pravidelný odpočinek - a protože naši kolegové svou práci milují, tak občas to jde až tak daleko, že jim ho musím nařídit. Aby se opravdu na chvíli věnovali sami sobě a tomu zase jinému, co je vyživuje a baví. Máme k sobě hodnotově velmi blízko, což si myslím, že nám pomáhá ty náročné časy překonávat.

Mít hodnotově blízko k takovému množství lidí není úplně jednoduché. Věřil bych, že nějaké základní hodnoty společné máte, ale přesto jste každý jiný typ osobnosti. Jak se ti toto daří překonat? Kdy naposledy jsi dostala zpětnou vazbu, kterou nebylo úplně příjemné poslouchat, a jak ses s tím vyrovnala?

Dnes už více než stopadesátihlavý tým se řídí přes jednotlivé vedoucí a ředitele, takže to ani omylem nejsem jen já, kdo to všechno řídí. Je to společná práce. Zpětnou vazbu, ze které jsem měla mrazení, jsem naposledy dostala tuším někdy před létem. Tehdy jsem si i já potom dala nějaký oddechový čas a přemýšlela jsem, co mohu udělat jinak, aby se nám v tom týmu ještě lépe vedlo a ještě lépe pracovalo. A to mě dovedlo ke Gallupovu testu talentů. Z toho jsem nadšená, zejména z jeho praktického uplatnění. Momentálně v našem týmu všichni žijí Gallupem, dělají si testy a zjišťují, kdo jsou a jak mohou využít ostatní členy týmu k tomu, aby společně dosáhli lepších výsledků a dělali to s lehkostí a radostí.

Způsobuje ti osobně zlato radost?

Velikou. Dokonce mám na svém pracovním stole trvale jednu cihličku stříbra a dvě zlaté mince, ke kterým se pojí nějaké příběhy. Jednu jsem dostala za velikou pomoc s obchodem, druhá je mince Malého prince - to je moje oblíbená kniha, která mi připomíná důležité myšlenky. Stříbrná cihla je cihla, kterou nechala vyrobit naše společnost u příležitosti desátých narozenin.

Zlato je velmi nepraktická věc v tom smyslu, že je uchovatelem hodnoty, ale nedá se s ním dělat nic moc jiného než z něj vyrábět šperky nebo některé další věci. Jak tato v uvozovkách nepraktičnost působí na tebe? Cítíš to jako nějaký limit?

Mnoho lidí po celém světě by v s tebou tuto chvíli nesouhlasilo, protože používají drahé kovy jako platidlo. Pro nás v Evropě, kde funguje bankovní systém a kde si bezkontaktně dokážeme koupit prakticky cokoliv, co nám zůstatek účtu dovolí, tak se může ta nepraktičnost jevit. Na druhou stranu seriózní obchodník promění ten kov zpátky na peníze do 48 hodin. A my máme 20 poboček po celé republice, takže opravdu nikdo nemusí jet z Ostravy do Prahy, aby ze své investice udělal opět likvidní kapitál.

Jak technologie promění obchodování se zlatem?

První proměnu už máme za sebou - ještě před dvěma lety bylo pro mnoho klientů nemyslitelné povídat si o fyzickém kovu a nepotkat se u toho. Za poslední rok a půl jsme mnoho našich klientů takzvaně nalodili, to znamená přibrali mezi naše klienty na dálku, protože to jinak nešlo. Nakolik technologie do budoucna změní náš svět, těžko říct. Ale my se budeme vždycky snažit držet s nimi krok, abychom byli stabilním partnerem.

Jak pomáháte klientům, aby z nich byli kvalifikovaní investoři? Aby rozuměli tomu, proč a jak investují? Máte k tomu nějaké programy?

Za tuto otázku ti moc děkuju. Řekla bych, že je to mnohem důležitější než to, že klientovi doručíme nějakou cihlu. Vždycky se snažíme, aby klient pochopil, co a proč dělá. Kromě toho, že máme pro klienty pravidelný informační servis, tak jednou ročně pořádáme velkou ekonomickou konferenci pro naše členy i pro ty, kteří jimi ještě nejsou. Letos byl už devátý ročník. Co někdy ve společnosti možná malinko opomíjíme, je fakt, že vzdělání je to, co nám přinese ty největší úroky. Největší nebezpečí dnes je nedělat nic a nezajímat se o to, co se kolem nás děje.

Mám ještě poslední otázku: máš pro mě nějakou radu nad zlato?

Radu nad zlato? Za všech okolností si zachovat chladnou hlavu a nezapomenout na selský rozum.

Díky moc. Jsem moc rád, že jsem tě dnes v CZECHárně potkal.

Díky moc, měj se hezky.