CZECHárna Petra Beneše #4 – Honza Lukačevič
Leadership

CZECHárna Petra Beneše #4 – Honza Lukačevič

Do tohoto dílu CZECHárny přijal pozvání kosmický vědec a popularizátor vědy, který se stejně obratně pohybuje i v komerční sféře, Honza Lukačevič. Čím se dnes zabývá, jak vnímá dění kolem pandemie koronaviru a co mu do profesního života dal vrcholový sport?

09.12.21

Pokud si chcete přidat Czechárnu Petra Beneše na Spotify, můžete tak učinit ZDE

Honzo, my jsme se poprvé potkali před 5 lety na FuturePort Prague. Jak se teď máš, co je nového?

Mám se dobře, nového je toho plno – od nových výzev až po nové místo, kde nejspíš budu pracovat. Ale to je ještě tajné.

Dobře, zeptám se tedy na tvé současné aktivity. Poslední rok jsi působil na projektu NATO, byls součástí týmu Mladých leaderů, které si generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vybral jako poradní orgán. Jak ses k tomu projektu dostal?

Prostřednictvím Aspen Institutu. Jens Stoltenberg si vytyčil cíle inovovat strategii NATO k roku 2030 – vznikla iniciativa NATO 2030, jejíž součásti bylo i několik poradních orgánů. Jedním z nich byl poradní orgán řekněme seniorní, složený z představitelů NATO, další byl zaměřený na technologie, ve kterém byli opět seniorně postavení lidé z agentur a korporací. A protože se dalo předpokládat, že tyto první dva poradní orgány budou konzervativní, vznikl tzv. NATO 2030 Young Leaders, tzn. Mladí leadeři, o celkem 14 členech. Měli jsme do iniciativy přinést mladou perspektivu a vytyčit co nejambicióznější cíle.

Instituce, která je tady mnoho desítek let má jasně stanovené cíle a představuji si, že může být i trochu byrokratická. Svět se rychle mění, dostáváme se do období hybridních válek. Vesmír, který je tobě blízký, je určitě zajímavý i pro NATO. Jak jsi to vnímal z tohoto pohledu?

NATO mě jako organizace hodně zajímala a byl jsem zvědavý, jak byrokratický systém tam funguje. Díky našemu docela výsadnímu postavení jsme ale byli byrokracie ušetřeni – naopak, opakovaně nás vyzývali, ať se nebojíme popustit uzdu fantazii. Nicméně pokud jsme přišli s opravdu inovativním návrhem, reakce na něj byla rezervovaná s tím, že to je inovativní až moc. A když jsme ho přepracovali a navrhli konzervativnější verzi, bylo to inovativní zase málo. Nejčastěji jsme používali tzv. moonshot ideas – nápady, které jsou obecně vnímány jako nereálné.

Asi s námi nemůžeš sdílet úplně všechno, můžeš nám ale pro představu nějaké moonshot ideas přiblížit?

Určitě, už kvůli tomu, že řada našich doporučení se do praxe dostává. A to je na tom to nejlepší – ukazuje se, že jsme nebyli jen nějaký PR počin nebo že jsme tam nebyli jen proto, aby tam byli také „nějací mladí“. Například v oblasti inovací se řeší vznik akcelerátoru disruptivních technologií, o kterém už hlavy států rozhodly, že skutečně vznikne. Nebo to je vstup soukromých peněz do oblasti inovací, jelikož vše doposud financovaly národní státy. Soukromí investoři by měli mít možnost se podílet a nést riziko na projektech, které se jako Severoatlantická aliance budeme snažit realizovat.

Jakým způsobem se podle tebe budou konflikty přesouvat mimo náš běžný zemský prostor? Je to něco, co NATO usilovně řeší nebo i pro ně to byl moonshot?

NATO to řeší velice usilovně. Důkazem je to, že už v roce 2019 byl vesmír vyhlášen jako další operační doména po pevnině, moři a kyberprostoru. Ideálem je, aby převážná většina technologií v něm byla civilního charakteru. Zabránění militarizaci vesmíru je velké téma – NATO má sice prozatím velkou převahu, ale někteří jeho oponenti se to v posledních letech snaží intenzivně dohnat, například Čína. Pokud dojde k většímu vyrovnání, naprosto to změní status quo.

Trochu poodstoupím od problematiky NATO – jak vnímáš komerční aktivity ve vesmíru? Je to něco, co vnímáš pozitivně z hlediska rozvoje a vědeckého pokroku, nebo to považuješ za čisté PR, které jde proti vědeckým zájmům?

Mám ohledně toho rozporuplné pocity. Zaprvé, naprosto relevantní téma je znečištění planety, protože se týká i kosmických letů. Rakety používají až na výjimky paliva, která se získávají neekologicky. Jaký vliv to má na atmosféru, se řeší až v posledních několika letech. Rakety uvolňují množství různých nanočástic, které se drží i ve vysokých vrstvách atmosféry, kam se běžné znečištění nedostane. Na druhou stranu je určitým tématem i to, jestli to v provozovatelích komerčních letů nevzbudí nějaké ekologické smýšlení. Richard Branson mluví dlouhodobě o tom, že by s planetou přece jen chtěl něco dělat a Jeff Bezos nedávno deklaroval, že by rád vynaložil asi 2 miliardy dolarů na její ochranu. Samozřejmě se v reakci na to můžeme bavit i o tom, kolik prostředků vynakládá na její ničení, jisté ale je, že „záchrana planety“ bude záležitostí těch nejbohatších lidí a my jim jen budeme měnit pohled na to, jak to udělat. Z tohoto pohledu by jejich komerční aktivity mohly být přínosné.

Dlouho ses spolupodílel na projektu Evropské kosmické agentury ExoMars 2020. Jak tento projekt změnil tvůj život a jak vnímáš jeho výsledky? Byl to úspěch nebo neúspěch?

Z pohledu načasování jednoznačně neúspěch – projekt byl odložen a startuje až v příštím roce. Osobně to pro mě byla vůbec první práce se stoprocentním commitmentem. Naučil jsem se na něm hodně o vesmírné technologii, ale také třeba o těchto týmech, jak fungují a jaké mají slabiny. V médiích mi byla v tomto projektu často přisuzována zásadní role, ale byl jsem jen součástí týmu. Svou práci v něm jsem měl splněnou v dubnu 2019 a od té doby už jen sleduji, jak projekt pokračuje, jestli se na Marsu opravdu podaří přistát a jestli bude sonda fungovat.

Je ti 30 let, ale tvůj životopis už teď vypadá jako životopis padesátiletého člověka – působil jsi v Aspen Institutu, studoval jsi několik škol, momentálně jsi v doktorandském studiu, řídils Erasmus Student Network už v roce 2014. Byls odmalička takový, že jsi šel do věcí po hlavě? Být kosmickým vědcem totiž zní jako splněný dětský sen, bylo to tak?

Určitě ne, ty aktivity jsou do jisté míry jen doplňující. Snažím se cíleně doplňovat portfolio toho, co dělám, a pracovní pozice nebo příležitosti si vybírám podle toho, jestli mi to něco dá, případně podle toho, jestli k nim mohu být přidanou hodnotou. A kromě toho jestli mi přijdou zajímavé a smysluplné. Do určité míry to reflektuje to, jak se podle mě bude v budoucnosti vyvíjen pracovní trh – lidé nebudou celý život pracovat na jediné kariéře, budou se v etapách posouvat dál. Doufám také, že vzdělávací systém nebude dětem vštěpovat, že profese, kterou si vyberou jako -náctiletí, pro ně bude na dalších 25 let jedinou možností, co dělat.

Mám na to podobný názor. Je to dáno i rychlostí změn, které náš život budou provázet. Jedna taková přišla do našeho života vloni – nechci říct, že úplně nečekaně, ale mnoho lidí bylo pandemií překvapených a zaskočených. Ty ses poměrně záhy po jejím začátku zapojil do pomoci lékařům, když jsi přišel s projektem Energie lékařům. Jak tě tento projekt napadl a jak se vám dařilo získávat finanční prostředky na jeho realizaci?

Opět to byl posun k nějaké nové pracovní příležitosti, protože jakkoliv vznešené cíle projekt má, v principu mi Energie lékařům nejvíce připomínala logistickou firmu. Vznikla hned druhý týden pandemie, kdy jsem komunikoval s kamarády blízko politickému dění, abych odhadl, co se může dít. Zároveň jsem u kamarádů lékařů a lékařek zjišťoval, co se děje v nemocnicích a zjistil jsem, že je tam úplný chaos. Měl jsem urgentní potřebu jim odlehčit nebo pomoci a s dalšími kolegy, třeba z Akademie věd, jsem k tomu hledal cesty. Během prvního týdne jsme postavili všechno od fundraisingového modelu přes systém logistiky až po realizační tým.

To mě zajímá. Myslím, že třeba s tím jsi do té doby neměl takovou zkušenost. Jak byl ten tým velký, kdo se do něj zapojil? Pokud si dobře vzpomínám, rozdistribuovali jste zhruba 70 tisíc balíčků, to je obrovské číslo. Jak fungovala struktura toho všeho?

První vlna byla neuvěřitelně živelná, hodně punková – až tak, že to ani moc nebralo ohled na lidi v týmu. To byli třeba filmoví produkční, kterým se zastavila jakákoliv natáčení, nebo kamarádi z jiných občanských iniciativ v neziskové sféře. Postupoval jsem metodicky: když jsem něco nevěděl, buď jsem se poradil, nebo do projektu rovnou natáhnul člověka, který dané věci rozuměl. Do konce května měl tým 70 lidí. Dost jsme se na tom ale spálili, protože jsme všichni dělali všechno. U druhé vlny jsem postupoval stejně metodicky, ale už s ohledem na udržitelnost projektu.

Zkušenost z první vlny vám tedy umožnila, abyste to ve vlně druhé dělali výrazně lépe?

Ano. Už jsem se na to díval spíše jako na trvalý proces, který musí být co nejúspornější. To nám umožnilo jak efektivní získávání peněz, tak především nárůst do objemu, který přišel. Měli jsme přes 100 nemocnic a 80 domů pro seniory. Tým, včetně aktivních dobrovolníků, měl přes 100 lidí, dalších 400 pak bylo ochotných okamžitě pomoci. Balíčků jsme rozeslali celkem přes 300 tisíc. Takový rozsah jsem v době vzniku projektu absolutně nečekal.

Základem vědecké práce je experimentování, kdy si člověk dovolí dělat inteligentní chyby, ze kterých se poučí a postupuje dále. Jak vnímáš situaci dnes, po zkušenostech z loňského roku? Jsme letos lépe připraveni?

Bohužel si to nemyslím. Cítím hlubokou frustraci z toho, že k žádné velké změně vlastně nedošlo, že kvůli osobním motivacím se zopakovalo mnoho chyb. Na druhou stranu ale cítím hlubokou motivaci s tím něco dělat a hledat cesty, jak zajistit, aby systém efektivně pomáhal.

Mám ještě poslední otázku: vím, že jsi byl špičkový sportovec, jako veslař ses zúčastnil juniorského Mistrovství světa. Co ti dal sport pro to, co děláš dnes? Vidíš sám sebe do budoucna více jako vědce nebo spíše jako byznysmena, který vědeckou zkušenost přetaví v komerční úspěch?

Dal mi určitě vhled, že je dobré tvrdě pracovat a být u toho disciplinovaný. Do budoucna si spíš myslím, že budu někdo, kdo bude vědě pomáhat zvenčí, protože zevnitř se věci jen těžko mění a já si myslím, že věda potřebuje změnit.

Jsem moc rád, že jsme se dnes potkali a děkuji, že jsi byl tady v CZECHárně mým hostem. Měj se moc hezky a díky za rozhovor.

Díky za pozvání.

 

Související

CZECHárna Petra Beneše #6 – Jan Široký

6Dhub.cz · CZECHárna Petra Beneše #6 - Jan Široký Pokud si chcete přidat Czechárnu Petra Beneše na Spotify, můžete tak učinit ZDE . PB: Honzo, spolupracovat jsme začali zhruba před třemi lety, zejména v oblasti leadershipu a efektivního fungování týmu. Začněme tím, co vlastně Mews je? Přibliž nám,...


Potřebujete otestovat skafandr? Vydejte se na Island

Island využili už v 60. letech minulého století astronauti programu Apollo k přípravě na výlety na Měsíc. Tento ostrov je totiž díky svým jedinečným vlastnostem a terénu pro testování misí do jiných světů naprosto ideální. „Je tu podpovrchový led. Jsou tu lávové trubky. Jsou tu oblasti s...


Elon Musk odmítá tvrzení, že jeho satelity zabírají prostor na oběžné dráze Země

Musk v rozhovoru pro The Financial Times prohlásil, že na nízké oběžné dráze Země by mohly být desítky miliard satelitů. Jeho komentáře přicházejí jako reakce na tvrzení šéfa Evropské vesmírné agentury (ESA), že Musk „vytvářel pravidla“ pro vznikající komerční vesmírný průmysl. „Vesmír je prostě...