Petr Beneš, rozhovor pro MM Průmyslové spektrum, otázky kladl Roman Dvořák, 22. BŘEZNA 2019
„Žijeme ve fascinující době, kde fyzický svět prolnul s virtuálním. Civilizační revoluce proměňuje svět byznysu i naše individuální životy, zvyky a hodnoty. Baví mě pomáhat firmám i jednotlivcům připravit se na technologické a společenské změny, které jsou před námi,“ říká spoluzakladatel 6D Petr Beneš, který patří mezi klíčové speakers na prvním zastavení cyklu konference Očekávejme neočekávané konané 28. března v Bratislavě.
Proč vznikla 6D a co je jejím smyslem?
Společnost jsme založili v roce 2016 s kolegou Pavlem Kysilkou, bývalým viceguvernérem ČNB. Naší počáteční ambicí bylo pomáhat nejenom firmám, ale i státním institucím a školám – prostě společnosti vytvářet sebevědomou digitální komunitu. Uvědomovali jsme si, že nastupující digitalizace a nové technologie, které pronikají do našich životů, způsobují celé řadě lidí obavy, přinášejí jim strach a nelehké spaní, protože nevědí, co udělat se svým stávajícím životem, obchodním modelem, scénářem, podle kterého fungují a který vidí, že se pomalu mění, rozmělňuje, rozpadá. Proto jsme začali v 6D pořádat osvětu digitálních a inovačních workshopů, začali jsme dělat různé programy podporující kreativitu ve firmách, ve společnosti, ve školách. Postupem času jsme k tomu přidali i implementační projekty, protože samozřejmě po osvětě přicházela logická otázka: „To je fajn, už chápeme, co to pro nás bude znamenat, ale kdo nám s tím teď pomůže?“ Tak jsme se rozkročili o kus dál a pomáháme firmám měnit jejich stávající obchodní modely, jejich klientskou propozici. Pomáháme vzdělávat jejich zaměstnance a uvědomit si fakt, jak technologie můžou dramaticky změnit jejich stávající obchodní model.
Jaké průlomové technologie aktuálně ovlivňují náš každodenní osobní i profesní život?
Za prvé si myslím, že žijeme život jenom jeden a přiznávám se, že jej nerad dělím na osobní a profesní. Technologie nás ovlivňují neustále. Kdybych měl říct, co považuji za dvě největší technologické změny v historii lidstva, z mého úhlu pohledu by to byl určitě vynález knihtisku, který umožnil obrovský „bum“ šíření informací, zásadním způsobem přispěl k růstu vzdělanosti. Druhou takovou technologickou inovací byl pak samozřejmě internet – komunikační dálnice, která neuvěřitelným způsobem propojila svět. Ještě generace našich dědů si neuměla představit, co všechno nám bude malá krabička, kterou nosíme u sebe, umožňovat.
Technologie, které považuji za průlomové a ovlivňují náš život, jsou zejména umělá inteligence. Jsme svědkem jejího průniku do výroby, obchodu, zábavy, vzdělání, zdravotnictví a dalších oborů. Na ni je úzce navázán internet věcí a s nástupem 5G technologií dojde k propojení opravdu veškerých infrastrukturních prvků. Možná není tak daleko doba, kdy se tyto infrastrukturní prvky budou propojovat i s čidly, která budou snímat stav našeho těla. Propojení světa věcí a života člověka bude mnohem užší, než jsme si ještě nedávno vůbec dovedli představit. Určitě se světem technologie zamíchá kvantový compunting, který bude znamenat o mnoho rychlejší zpracování dat, a pokud jsme před sedmi lety začali hovořit o big datech, tak kvantový compunting nám opravdu ukáže, co big data jsou. Datová a prediktivní analytika dnes dramaticky ovlivňuje výrobní procesy. Nejenom výrobní sféru, ale vývoj a marketing, obchod, a vlastně celou distribuci globálního obchodu. Poslední technologií, kterou bych zmínil, je blokchain. Osobně jí poměrně hodně věřím. Dle mého má potenciál zásadně změnit transakční byznys, a to nejenom v bankovnictví, ale defacto jakékoliv operace, kde je třeba zaznamenávat určité transakce, validovat je a zjistit bezpečnost těchto transakčních operací. Zde podle mě blokchain bude hrát velkou roli.
Jak digitální svět mění průmyslové firmy (vývoj, výroba, marketing, obchod...)?
Průmyslové firmy jsou pod vlivem technologií již dobrých 20 až 30 let. Poslední roky samozřejmě ještě urychlují nástup některých nových technologií. V našem česko-slovenském regionu na „několika málo“ kilometrech čtverečních máme sedm velkých automobilek. Tento průmysl byl vždy leaderem automatizace a robotizace. Uvědomme si, že v něm pracuje na 7 % lidí zaměstnaných v sektoru průmyslu, ale zároveň se v něm aktuálně nachází více než 44 % veškerých průmyslových robotů. Digitalizace se zde projevuje defacto v celém cyklu – od designu, vývoje prototypu přes samotnou automatizaci výroby a montáže, proniká do online marketingu, do distribuce k zákazníkům. Ale digitalizace hraje roli i v podnětech designu od zákazníků, jak by ten „jejich“ konečný výrobek měl vypadat.
Jak bychom se na změny měli připravit?
To není úplně jednoduchá otázka. Jak jsem již říkal, mnoho firem neví, co by měly dělat. Já možná tady odpovím trochu jinak. Nehovoříme až tak o velké dramatické změně infrastruktury, ale v první řadě je potřeba se podívat na to, kdo a jak v té firmě funguje a pracuje. Myslím si, že to je hodně o lidech, o otevřenosti změnám, o akceptaci toho, že změna je dnes vlastně novým standardem. Že změna není něco, z čeho bychom měli mít strach a obavu, protože změny se dnes dějí neustále. Nemůžeme být v pasivní letargii, že se nás to netýká. Každý měsíc přicházejí nové změny, které se nás bezprostředně týkají a musíme hodně pracovat na tom, abychom jako lidé digitalizaci využívali ke svému prospěchu, aby digitalizace nevládla nám nebo technologie neovládaly nás. Abychom zůstali v sedle a využívali veškerý ten technologický pokrok ke svému užitku, získávali více času na aktivity s vyšší přidanou hodnotou, mohli se více věnovat designu a efektivitě výroby, jelikož do těch aktivit rutinních s nižší přidanou hodnotou zavedeme co nejvíce prvků automatizace a robotizace.
Česká republika i Slovensko bohužel nepatří mezi technologické leadery, kteří by určovali inovační směr. Naštěstí zde vznikají a etablují se startupy, které tyto ambice mít mohou nebo se již tak stalo. Co dělat pro to, aby se následně nestali „snadným“ terčem zahraničních investic v rámci jejich akvizic?
Já si myslím, že to souvisí s předchozí otázkou. Je to o ambicích, o sebevědomí. Nedávno jsem byl v Izraeli studovat zdejší startupovou scénu. Když jsem si uvědomil, že jenom v mém oboru finančnictví funguje v Izraeli na 500 startupů a z toho 470 startupů si za svůj pilotní trh vybere zahraniční zemi mimo Izrael. To již hodně vypovídá o té ambicióznosti, o sebevědomí těch lidí, kteří startupy zakládají. U nás ty ambice moc nevnímám. Vidím zde tady takovou, nechci se nikoho dotknout, obavu. Vymyslíme nějakou skvělou věc a nejdřív ji testujeme v Praze nebo Bratislavě a příští rok máme ambiciózní plán to expandovat do Hradce Králové nebo do Žiliny. Zde nevidím onu dostatečnou ambicióznost. To je dle mého první, o čem by měly nové firmy opravdu ve velkém přemýšlet a snažit se si vybudovat silnou pozici na globálním hřišti.
O čem bude vaše vystoupení v Bratislavě na avízované konferenci Očekávejme neočekávané?
Předně děkuji organizátorům za pozvání. Chtěl bych se věnovat ve svém vystoupení tomu, jak nová ekonomika a exponenciální doba mění naše současné obchodní modely, které jsou pomalu přežité. Jaké nové trendy v oboru vlastní výroby a distribuce můžeme očekávat a co to pro firmy, pro společnost a pro zákazníky bude znamenat. Velmi se těším na setkání v Bratislavě 28. března 2019 a zvu všechny čtenáře MM Průmyslového spektra.
