Pavel Kyslilka, rozhovor pro ČISOK, rozhovor vedla Martina Ivanová a Pavel Košek
Pavel Kysilka je významný český ekonom a člen Rady Komory. Působil na postu guvernéra České národní banky, experta Mezinárodního měnového fondu či na pozici generálního ředitele České spořitelny. Nechybí mu ani zkušenost z akademické sféry, po studiích působil v Ekonomickém ústavu Československé akademie věd. Je zakladatelem 6D Academy, předsedou dozorčí rady Českých drah a prezidentem národního festivalu Smetanova Litomyšl.
Jak se podle vás proměnila česká ekonomika v souvislosti s jarní koronavirovou situací?
Strukturálně skoro nijak, s výjimkou snížení některych kapacit v oblasti turistky a naopak navýšení podílu rozvážkových a onlinových služeb a platforem. Finančně naopak silně v podobě odčerpání úspor a rezerv firem a domácností a zvýšení dluhu veřejných rozpočtů.
Co je nyní klíčové pro její nastartování?
Jako vždy konsolidace německé ekonomiky a dalších exportních trhů, vládní investiční projekty a znovunahození řemene spotřebitelské poptávky, která byla až do ůnora silná a dynamická.
Můžete zhodnotit digitalizaci České republiky a výzvy v této oblasti z pohledu ekonoma a občana?
Stupeň digitální transformace domácností a firem je v evropském srovnání nadprůměrný, na totálním chvostu jsme ale v digitalizaci státní správy a samosprávy. Poslední pokrok nastal před mnoha lety zřízením datovych schránek a check pointů, od tě doby se nic nepovedlo. Zde se snad blýská na lepší časy, když sleduji iniciativy ve státní správě, kterě vykročily dobrým směrem. Ale naše časová ztrára je enormní. Z pohledu ekonoma to vytvaŕí agregované roční přímé a nepřímé ztráty pro firmy, domácnosti a rozpočet v řádu stamiliardy korun z titulu byrokratické neefektivity. Z pohledu občana jde o ztráty časové, psychickozdravotní i finanční plynoucí z papírové a fyzické zatěže. Aroganci a nemohoucnost si vlády a samosprávy předávaly jako štafetový kolík.
Dokážeme v evropském kontextu v oblasti digitalizace ostatním státům konkurovat a čím?
V oblasti exponenciálních technologií jako je umělá inteligence, virtuální realita či nanotechnologie máme na špičkové světové úrovni řadu výzkumných, vývojových a byznysových institucí. Zde skórujeme velmi slušně i v indexu mezinárodní konkurenceschopnosti. Naopak zhruba na ůrovní Afriky jsme v úrovni jejich propojenosti a spolupráce. V indexu to najdete pod kolonkou “Clustering”. Jde přesně o ten faktor, ve kterém celý svět převálcovalo americké Silicon Valey a izraelské Silicon Wadi. Národy dnes nevyhrávají podílem talentovaných jedinců a firemních a výzkumných šampionů. V tom jsme poměrně silní. Národy dnes vítězí schopností kooperace a propojení mezi nimi. Zde hluboce zaostáváme.
Jak bude podle Vás vypadat digitální revoluce v médiích, zaměstnáních a domácnostech?
V mediálním světě už proběhla, obrátila jej na ruby a v jeho velkých částech zlikvidovala po dvě století fungující byznysový model. Například motivy vlastnit tišténá média jsou dnes vylučně mimoekonomická - politický vliv, ochrana ekonomického impéria, image...
V oblasti zaměstnání už probíhá substituce rutinních, monotóních, těžkých, nezdravých, chybových a rizikových činností technologiemi, konkrétně roboty, strojovým učením, rozšířenou realitou a blockchainem. Lidi to posouvá do vyšších rolí ve vývoji, obchodě, nabídce komplexních a dlouhodobých řešení šitých na tělo a budoucnost, poradenství a služeb spjatých s životním cyklem klientů. K ůspěšnému zvládnutí tohoto manévru ale budou lidi potřebovat celoživotní vzdélávání a rekvalifikaci, ať už svépomocí v online stylu, nebo ze strany firem, škol a dalšich institucí.
A v oblasti domácností to je jednoznačně internet věcí k vdálenému monitoringu a ovládání vybavení a zařízení vašeho bydlení, a dále využivání online nákupu a dovažkových služeb.
Jaká je podoba optimálního ekonomického modelu pro 21. století?
Technologie všude, kde jim nemůžeme konkurovat, lidé vsude, kde jim nemohou konkurovat technologie.
Současná situace přináší nejednu byznysovou výzvu. Nastínil byste čtenářům Vaší nejlepší a nejhorší zkušenost s jejich řešením?
Tou největší je kybernetická bezpečnost. Špatných zkušeností v této sféře je dlouhá řada, vše je ale zatím selanka proti nejhorším zkušenostem, které teprve přijdou a covid proti nim bude piknik. I zde hledejme inspiraci v Izraeli.
Složité situace čekají nejen podnikatele, ale i řadové zaměstnance. Jak se mohou české domácnosti a firmy připravit na další možnou krizi?
Adaptabilita a flexibilta jsou jedinou odpovědí. Ta musí byt principem každé firemní i individuální životní strategie. Zatím to je případ jen několika nejosvícenějších firem a jedinců.
V čem vidíte možnosti vzájemné inspirace a spolupráce s Izraelem a jakou roli v tom může sehrát Komora?
Inspirace? Už jsem zmínil spolupráci a bezbariérovou propojenost výzkumu, vývoje, školství, byznysu a vládního sektoru včetně obrany a bezpečnosti v Izraeli. A co se spolupráce tyká, Izraelci nás maji rádi, ale podceňují nás a střední Evropu jako příležitost, jejich ambicí je severni Amerika, Azie, Čína, Indie....Komora přiváží nejlepší zkušenosti z Izraele do Česka jak svým členüm, tak širší byznysové, výzkumné a vzdělávací komunitě. A v opačném gardu ukazuje izraelským přátelům Česko a jeho firmy a instituce jako někoho, kdo může nabídnout mnohem více než sympatii a pŕátelství.
