Na sdílení energií mohou vydělat obce i jednotlivci. Brání nám pouze legislativa, říká Jagoš
Byznys inovace
Foto: Shutterstock

Na sdílení energií mohou vydělat obce i jednotlivci. Brání nám pouze legislativa, říká Jagoš

O principech, výzvách i potenciálu komunitní energetiky jsme mluvili s odborníkem Tomášem Jagošem z Hnutí Duha.

13.08.22

Evropská unie udělila již v roce 2018 členským státům povinnost, aby do svých národních legislativ přijaly do konce roku 2020 legislativní změny vedoucí k rozvoji komunitní energetiky. Vzhledem k tomu, že Česko tuto povinnost nenaplnilo, vede nyní proti nám Evropská komise hned dvě řízení s hrozbou pokuty. Porušování evropského práva a z toho vyplývající následky však představují jen část problému.

Umožnit fungování energetických společenství je podle Tomáše Jagoše, odborníka na obnovitelné zdroje energie z Hnutí Duha v českém strategickém zájmu, protože posiluje energetickou soběstačnost, zbavuje nás závislosti na Rusku a fosilních palivech a může přinášet finanční výhody obcím i jejich občanům. „Navíc o komunitní energetiku je u nás dlouhodobě velký zájem, který se na podzim roku 2021 ještě navýšil kvůli energetické krizi,“ říká Jagoš. V rozhovoru jsme si povídali o tom, jak by u nás komunitní energetika mohla v budoucnu fungovat, jaké benefity by nám to přineslo a co nám v jejím rozvoji nejvíc brání.

Ve studii z dubna 2022 jste zkoumali obnovitelné zdroje, které mohou vlastnit komunity. Které mají největší potenciál a kolik procent spotřeby energie by mohly pokrýt?

Největší potenciál má v Česku solární energie – prakticky není obec, kam by nebylo možné dát fotovoltaické panely na obecní či soukromou střechu. Na druhém místě jsou větrné elektrárny. V případě naší studie se ale bavíme pouze o potenciálu obcí a bytových domů. Tyto obnovitelné zdroje by dle studie pokryly spotřebu elektřiny tří čtvrtin českých domácností.

Ještě bych rád zmínil, že ve studii jsme počítali potenciál zdrojů pouze ve vlastnictví obcí a bytových domů, nezapočítávali jsme vlastnictví komunitní, které u nás ještě neexistuje a čeká na právní úpravu. Jde o takzvaná energetická společenství. Můžeme si to představit jako skupinu lidí, kteří se domluví, že si dohromady pořídí nějaký větší obnovitelný zdroj a společně ho provozují, anebo naopak mezi sebou sdílí energii z mnoha menších zdrojů – například fotovoltaických panelů na střechách svých rodinných domů. Může jít o občany jedné obce, obyvatele bytového domu nebo jednoduše podobně smýšlející lidi z regionu. Tyto projekty by celkový potenciál komunitní energetiky ještě navýšily.

Mnoho českých obcí přesto už komunitní energetiku využívá, nejvíce asi Praha. Mohl byste uvést nějaké výhody, které to může obcím přinášet?

Rozdělil bych to na výhody pro obec a poté pro místní občany, pokud se zapojí, protože to nebývá pravidlem. V Česku máme asi 170 obcí a měst, které provozují nějaký obnovitelný zdroj. Pak buď elektřinu prodávají do sítě a mají tak dodatečný zdroj příjmu, nebo elektřinu či teplo samy spotřebovávají, čímž šetří, protože energie vyrobená ve vlastním obnovitelném zdroji bývá zpravidla levnější než ta dodaná se sítě. Ale může to jít ještě dál, například díky tomu v obci vzniknou nová pracovní místa nebo zájem o energetickou soběstačnost vede k větší péči o energetickou efektivitu a nakládání s energií v obci, což je opět ekonomicky výhodné. Plus se k tomu přidávají environmentální benefity. Lidi a jednotlivce pak mohou motivovat kromě finančních výhod také již zmíněné environmentální důvody, ale i sociální a komunitní, tedy touha dělat něco společně.

Jedna z výhod, kterou jste někde zmiňoval je fakt, že tyto projekty nám mohou pomoci snížit závislost na uhlí a na ruských zdrojích. O úplnou nezávislost ale asi nepůjde, když obnovitelné zdroje, zejména právě solární a větrné elektrárny, jsou dost nestabilní a závislé na počasí.

Ano, je třeba na rovinu přiznat, že obnovitelné zdroje mají i své nevýhody. Ale je to relativní. Záleží na tom, zda se na zmíněnou proměnlivost díváme z pohledu současného způsobu výroby a distribuce elektřiny, který je stavěn na velkých centralizovaných elektrárnách a na zákaznících, jež jsou výhradně spotřebiteli. Můžeme však uvažovat i o chytré síti a samospotřebitelích, tedy například domácnostech, které nejen elektřinu odebírají, ale samy i vyrábí. Tam lze výkyvy obnovitelné energie naopak využít. Navíc biomasa, bioplyn nebo i energie z vodních elektráren není na režimu počasí či střídání dne a noci závislá vůbec a třeba solární a větrné elektrárny se vzájemně dobře doplňují.

Mluvil jste o legislativě. Jaké jsou největší legislativní mezery, které brání většímu rozvoji komunitní energetiky?

Hlavní problém je například to, že energetická společenství – hlavní stavební jednotky komunitní energetiky, právně zatím vůbec neexistují. Chybí i klíčové právo energetických společenství mezi sebou sdílet elektřinu. To znamená, že pokud má domácnost třeba na střeše solár a vyrábí v průběhu dne víc, než by spotřebovala, může přebytek poslat třeba sousedovi a pak mu jej vyfakturovat. Dnes může tento přebytek poslat pouze do sítě, a to jen za zlomek ceny toho, za co pak musí v opačném směru nakoupit.

Jak by výroba a sdílení elektřiny mohlo fungovat například v bytových domech?

Zde je hlavním kamenem úrazu nutnost se na takovém projektu domluvit se všemi vlastníky v domě, což bývá obvykle problém. S novou legislativou, kterou očekáváme příští rok, by se však řada aspektů měla významně zjednodušit. Mimo jiné i to, že jednotlivé domácnosti zapojené do komunitní energetiky v bytovém domě neztratí právo na výběr dodavatele elektřiny.  

Kde mohou lidé, které problematika komunitní energetiky zaujala, najít podrobnější informace a další inspiraci?

Velmi zajímavé a inspirativní projekty jsou za hranicemi zejména v Německu a Rakousku, nicméně už i v Česku konečně najdeme řadu inspirací. Jde hlavně o menší obce, kde je patrně pro starostu a zastupitelstvo jednodušší projekt zrealizovat. Avšak v poslední době se přidávají i větší města, jako Brno nebo Praha. Brněnský projekt je třeba velmi zajímavý, protože kombinuje zapojení obce, podnikatelů a místních občanů do velké virtuální solární elektrárny.

Nově lze u nás najít i projekty takzvaných chytrých čtvrtí, které vygenerují více energie, než jejich obyvatelé spotřebují. Hnutí Duha ostatně zpracovalo asi před dvěma lety publikaci, tyto obecní příklady mapuje.

Další informace k projektům včetně praktických rad z oblasti financování lze najít na webu Unie pro komunitní energetiku, která tyto iniciativy zastřešuje a svým členům poskytuje široké spektrum informací a konzultací. 


 
Tomáš Jagoš, Foto: se souhlasem Tomáše Jagoše

Tomáš Jagoš

Vystudoval fyzickou geografii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity se specializací na klimatologii polárních oblastí. V Hnutí DUHA se zaměřuje na oblast obnovitelných zdrojů energie a legislativní práci. Má rád hory a LEGO.

Zdroj info: autorský rozhovor
 
 
 
 
 
 

Související

Brazílie zakazuje prodej iPhonů bez USB napájecích adaptérů

Brazilská spotřebitelská agentura Senacon uvedla, že rozhodnutí Applu nezahrnout napájecí adaptéry do balení nových iPhonů diskriminuje spotřebitele prodejem „nekompletního produktu“. Apple se proti zákazu odvolá. Společnost řekla agentuře Reuters , že bude spolupracovat s brazilskými úřady na...


„To, co mě nejvíc vystihuje, jsou lidé, technologie a byznys,“ říká Marv Shamma, podnikatel v technologiích, který založil Future Ready School

6Dhub.cz · CZECHárna Petra Beneše #22 Marv Shamma Pokud si chcete přidat Czechárnu Petra Beneše na Spotify, můžete tak učinit ZDE . Přečetl jsem si o tobě, že to, co tě nejvíc vystihuje, jsou lidé, technologie a byznys. Co je tvou současnou největší vášní? Co tě nejvíc naplňuje? Myslíval jsem si,...


Startup začal prodávat luxusní domy, které vyrůstají přímo z oceánu

Startup představil svůj projekt v USA Today. Domy nabízejí moderní čistě bílé interiéry a každý modul má navíc úchvatný 360stupňový výhled na oceán. Podle představ společnosti budou jako ostraha a kurýři sloužit drony a budou doručovat věci, jako jsou potraviny a léky, což se zdá být praktické....