S nápadem přišel ve své studii výzkumník z Yaleovy univerzity Wake Smith. Podle něj bychom museli každý rok uskutečnit zhruba 175 000 letů průzkumnými a bezpilotních letouny, abychom výrazně zasáhli do zrychlujícího se úbytku ledovců. Stojí za zmínku, že tato letadla by sama o sobě vypouštěla velké množství oxidu uhličitého vysoko do atmosféry. Smith však tvrdí, že i přes škodlivé emise by se to vyplatilo.
"Je to aspirin, ne penicilin," řekl pro Sky News. "Není to náhrada za dekarbonizaci."
Aerosolový stín
Podle plánu by se mikroskopické částice oxidu siřičitého – to je ten, který je cítit ze spálené zápalky – uvolňovaly ze 125 tankerů, které by létaly ve výšce 13 tisíc metrů nad póly. Tyto částice by pak blokovaly část slunečního světla a chránily polární oblasti před slunečním žárem.
Podle Smithovy studie by něco přes 13 tun částic uvolněných ve správnou roční dobu mohlo ochladit polární oblasti až o 2°C.
Hlasití kritici
Plány na solární geoinženýrství se setkaly s hlasitým odporem, odborníků, kteří tvrdí, že vypouštění škodlivých emisí oxidu uhličitého z letadel létajících ve velkých výškách je šílený nápad.
Podle odborníků by zastínění slunečních paprsků mohlo mít také nezamýšlené důsledky, včetně negativních dopadů na zemědělské systémy, uvádí Sky News.
V loňském roce přišla skupina harvardských vědců s podobným nápad, kdy by se pomocí meteorologických balónů shromažďovaly předběžná data nad severním Švédskem. Ale i tento počáteční experiment se ukázal jako příliš kontroverzní a místní skupiny odpůrců je donutily od nápadu upustit.
Polární oblasti jsou však na rozdíl od severního Švédska osídleny jen velmi řídce, argumentoval Smith.
"Pokud by se měl poměr rizik a přínosů někde vyplatit, bylo by to na pólech," řekl Smith pro Sky News. "Jakékoli záměrné otočení globálního termostatu by bylo ve společném zájmu celého lidstva."
