Vědci zkoumají, jak zlepšit lidskou paměť
Věda a výzkum
Foto: Shutterstock

Vědci zkoumají, jak zlepšit lidskou paměť

I když se jedná o mírně upírské zjištění, zdá se, že míšní tekutina z mladých myší činí starší myši chytřejšími.

27.06.22

Popisuje to nová studie zveřejněná v časopise Nature, která ukázala, že starší myši po injekci mozkomíšního moku (CSF) od svých mladších kolegů získávají lepší paměť. Tento experiment by mohl mít velký význam i pro zlepšení lidské paměti.

Studie, kterou provedli vědci z lékařské fakulty Stanfordovy univerzity, se týkala myší starých několik let, což je z myšího hlediska poměrně vysoký věk. Těm vědci vstříkli buď skutečný mozkomíšní mok od myší starých několik měsíců, nebo syntetický.

Před injekcemi byly starší myši naučeny spojovat blikající světlo s šokem, který jim byl aplikován na nohy. Vědci následně zjistili, že myši, kterým byl vstříknut skutečný materiál, si vedly mnohem lépe v testu šoků, kdy v reakci na blikající světlo ztuhly, což naznačovalo, že si šoky pamatují. Myši, kterým byl vstříknut umělý roztok, si naopak vedly přibližně stejně jako myši v kontrolní skupině, které nedostaly žádné injekce.

Studie naznačuje, že myši, které dostávaly to, co vědci nazývají "mladý CSF", byly lépe schopné produkovat nové oligodendrocyty, složitý typ neurologických buněk, které pomáhají izolovat mozkové neurony. Vědci předpokládají, že tyto oligodendrocyty pomohou při tvorbě myelinu, což je vlastní izolační vrstva mezi neurony.

"Oligodendrocyty jsou jedinečné, protože jejich progenitoři jsou v zestárlém mozku stále přítomni v obrovském množství, ale tito progenitoři velmi pomalu reagují na podněty, které podporují jejich diferenciaci," uvedla Tal Iramová, neuroložka ze společnosti Stanford Medicine, která je spoluautorkou studie, pro časopis The Scientist. "Zjistili jsme, že když jsou znovu vystaveny mladému CSF, množí se a produkují více myelinu v hipokampu (oblast mozku spojená s pamětí a vybavováním)."

Iramová uvedla, že ačkoli ona a její kolegové ze Stanfordu "v současné době zkoumají potenciální translační aspekty této studie", nemělo by se toto zjištění používat jako základ pro jakékoliv paušální prohlášení o pochybných technologiích typu Elizabeth Bathory, na které miliardáři v posledních letech vynakládají své peníze.

Výzkumnice paměti a stárnutí Janine Kwapis z Pensylvánské státní univerzity, která na studii nepracovala, ale byla s ní seznámena, tento názor podpořila ve svém vlastním rozhovoru pro časopis The Scientist: "Je nepravděpodobné, že by jediná transfuze krve (nebo mozkomíšního moku) od mladého člověka měla u staršího člověka trvalý omlazující účinek."

Nicméně poskytuje "zajímavou a jedinečnou cestu ve srovnání s většinou literatury o tvorbě paměti", dodal výzkumník z Penn State.

 

ZDROJ

Související

Výpočetní algoritmy mohou odhalit původ gregoriánského chorálu

Gregoriánský chorál je forma nedoprovázeného duchovního zpěvu v latině, která vznikla v Evropě ve středověku. Zpěvy bylo možné slyšet v katedrálách či malých kostelích. Sloužily k předávání posvátných textů dalším generacím. A právě proto se přísně dbalo na to, aby se v ničem nelišily, říká Jan...


Revoluce v ochraně proti ohni: čeští vědci vyvinuli nehořlavý grafenový aerogel

Vědcům se vytvořením speciální 3D porézní struktury povedlo zvýšit teplotní odolnost grafenu o neuvěřitelných 1000 °C. Atomárně tenké vrstvy uhlíku, tedy grafen, vykazují běžně teplotní stabilitu v plamenu do 550 °C, což je pro srovnání přibližně teplota zapálení většiny dnes užívaných plastů,...


Na VŠB-TUO studují jako první na světě výbuchy za nízkých teplot

K dispozici mají unikátní výbuchovou komoru neboli výbuchový autokláv, v níž jako jediní mohou studovat parametry explozí i za nízkých teplot. Zařízení za zhruba 5,3 milionu korun výrazně posune poznání vědců v této oblasti, v rámci akreditované laboratoře však poskytuje cenné informace také...