Výzkumníci z Chicagské univerzity v Illinois zveřejnili začátkem tohoto měsíce novou studii v časopise ScienceAdvances. Tým použil metodu CRISPR k úpravě genů u dospělých myší. Podle tiskové zprávy, kterou začátkem května zveřejnily na stránkách univerzity, vědci nejprve zkoumali zvířata odpovídající věku 10 až 18 let člověka.
"Časné pití alkoholu může mít dlouhodobé a významné účinky na mozek a výsledky této studie nabízejí důkaz, že úprava genů je potenciální protilátkou proti těmto účinkům a nabízí jakýsi tovární reset mozku, chcete-li," uvedl v prohlášení hlavní autor studie Subhash Pandey.
Při pozorování myší, které byly v dospívání vystaveny pití alkoholu, se ukazovalo, že ty, které prošly technikou úpravy genů, nevykazovaly při zdolávání bludišť takovou úzkost ani takovou touhu pít.
O tom, kolik se toho můžeme dozvědět o lidském zdraví a medicíně od myší, se v minulosti pochybovalo, protože naše druhy jsou velmi odlišné, ale Pandey a jeho tým se zabývají studiem zneužívání alkoholu již řadu let. Již v roce 2019 Pandey pracoval na studii, která ilustrovala, jak alkohol mění naši amygdalu, základní část mozku, která je zodpovědná za velkou část emoční regulace. Podle této studie měli lidé, kteří začali pít před 21. rokem, větší pravděpodobnost, že budou mít problémy související s užíváním alkoholu.
Je povzbudivé, že nejnovější studii financoval samotný vládní Národní institut pro zneužívání alkoholu a alkoholismus, takže doufáme, že lidé, kteří v minulosti bojovali se závislostí, budou moct brzy najít úlevu.
Připijeme si na to samozřejmě nealkoholickým pivem.
