Inovativní lepenka, pohřebnictví nebo emise blockchainu. Soutěž Terra Carta Design Lab hledá finalisty
Kultura a vzdělávání
Foto: Shutterstock

Inovativní lepenka, pohřebnictví nebo emise blockchainu. Soutěž Terra Carta Design Lab hledá finalisty

Cílem soutěže Terra Carta Design Lab je upozornit na naléhavou potřebu společnosti zaměřit svou pozornost na tvůrčí spolupráci mezi uměním, vědou, designem a inženýrstvím s prioritním cílem - vytvořit funkční a udržitelná řešení klimatické krize.

19.04.22

Ve spolupráci s Royal College of Art (RCA) vyzvala Terra Carta Design Lab současné studenty a nedávné absolventy RCA k akci. Mladí a nadějní architekti, designéři, vědci, inženýři, historici, spisovatelé a umělci měli za úkol zabývat se škodami, které jsou páchány na naší planetě, a vytvořit řešení, která budou v souladu s udržitelnými cíli britské iniciativy Terra Carta. Inspiraci čerpali z přírody a víc než cokoli jiného prioritizovali právě její potřeby.

Finalisté klimatické výzvy prince Charlese a bývalého viceprezidenta produktového designu společnosti Apple designéra Jonathana Ivea letos zaměřili svou pozornost na široké spektrum soudobých problémů a nebáli se zabrouzdat ani do udržitelnosti pohřebního průmyslu nebo emisí blokchainu. Jednotlivé projekty pak byly v rámci deseti kategorií hodnoceny na základě míry inovace, realizovatelnosti a míry možného dopadu.

K účasti v soutěži bylo pozváno více než 2300 studentů a čtyři vítězné projekty, které budou z finalistů vybrány letos v dubnu, získají financování a mentoring. Kdo konkrétně se probojoval do finále?

Inovativní lepenka i alternativní textilie

Řada projektů, které se probojovaly do užšího výběru, je zaměřena na vývoj udržitelných materiálů. Například projekt Amphitex usiluje o to nabídnout rostlinnou alternativu produktů v oblasti outdoorového sportovního oblečení, které jsou ve většině případů plné chemikálií a zcela nerecyklovatelné. Jimi aktuálně navrhovaná textilie je kompletně recyklovatelná a vyrobena z kombinace recyklovaných a rostlinných surovin. Oblečení Amphitex je vyrobeno pouze z jedné vrstvy a dle jeho autorů je stejně výkonné jako Gore-tex.

Dalším z materiálů je Vivomer týmu Shellworks, jehož autoři rovněž doufají, že přispějí budoucnosti bez plastového odpadu. Zaměřili se na chování bakterií a vytvořili materiál, který podle nich budou bakterie v půdě a oceánu považovat za potravu a požírat jej. Prorazit by s ním chtěli v oblasti kosmetického průmyslu a osobní péče.

S dalším materiálem, tentokrát na bázi mořských řas přišla společnost Notpla. Podle autorů má srovnatelný výkon i náklady jako tradiční papír a lepenka na bázi dřeva. Nabízí se tak jako ideální obalový nebo přepravní materiál.

Regenerace korálových útesů a udržitelné pohřebnictví

Do finále se probojoval i projekt Xellyfish. Jde o produkt popisovaný jako “zařízení podobné živým tvorům”, které bylo navrženo tak, aby dokázalo extrahovat z vody mikroplasty filtrováním vodních sloupců. Toto zařízení se zároveň dokáže smršťovat a roztahovat tak, aby se dokonale přizpůsobilo kterémukoli ekosystému.

Další projekt, který se dostal do finále, doufá, že poskytne alternativu šetrnou k přírodě v rámci pohřebního průmyslu. Mnohé tradiční pohřební služby mají totiž značný dopad na životní prostředí. Důvod je prostý, při jediné kremaci se uvolňuje až 400 kg oxidu uhličitého. Resting Reef doufá, že se mu podaří vyřešit hned dva problémy najednou, a to pomocí "ústřicové kapsle”. Ta by měla umožnit šetrné pohřbívání lidských těl pod vodou a zároveň tím podpořit růst útesů.

Snížení emisí dobytka i blokchainu

S tím, jak se digitální svět diverzifikuje (od metaverza až po NFT), designéři stále více reflektují svou digitální uhlíkovou stopu. Proto se jeden z projektů zabývá právě novými technologiemi. InC2 je platforma založená na blockchainu, která se snaží pomoci ostatním platformám sledovat, analyzovat a ideálně také snižovat emise v jejich logistickém řetězci.

Na emise produkované ne vývojáři, ale dobytkem, se pak pro změnu zaměřil projekt s názvem Zelp. Na světě totiž žije přibližně 1,5 miliardy kusů dobytka, a každý denně do ovzduší vypustí až 500 litrů metanu.

Obojek Zelp, který se dobytku jednoduše nasadí kolem krku, je vyroben tak, aby v reálném čase vydechovaný metan neutralizoval. Kromě toho by mohl také poskytovat i přehled o chování a zdravotním stavu dobytka a shromažďovat informace o konkrétních zvířatech, která produkují nejméně metanu. Díky tomu by pak bylo možné chovat mnohem hospodárnější stádo.

Které čtyři projekty se nakonec stanou absolutními vítězi letošního ročníku, můžete sledovat přímo na stránkách Royal College of Art.

 

ZDROJ

Související

Léčba rakoviny pomocí zvuku

V prvních testech na zvířatech dokázaly zvukové vlny zničit až 75 % jaterních nádorů, což umožnilo imunitnímu systému vypořádat se se zbývajícími tkáněmi a zabránit jejich opětovnému vzniku. "I když nezasáhneme celý nádor, můžeme způsobit jeho ústup a také snížit riziko budoucího metastazování,"...


Nejštíhlejší mrakodrap světa uchvacuje architekturou i luxusem

Jednou z oblastí, kde je to obzvlášť patrné, je architektura, konkrétně odvážné stavby, které tu vyrostly v posledních několika letech. Příkladem může být Summit One Vanderbilt s 1300 metrů vysokou vyhlídkovou plošinou či Affirmation Tower, budova, která na první pohled zcela popírá gravitaci....


Kalifornie chce vypustit do přírody miliony geneticky modifikovaných komárů

Britská společnost Oxitec vytvořila v laboratoři nové, velmi kontroverzní, geneticky modifikované komáry, kteří by se později mohli volně pohybovat v Kalifornii, a to v rámci experimentu, který nedávno schválila americká federální vláda. Nový tvor společnosti Oxitec, nazvaný OX5034, je vyroben z...