Nejmodernější genetické metody pro bezpečné potraviny i kvalitnější zemědělství
Byznys inovace
Foto: Shutterstock

Nejmodernější genetické metody pro bezpečné potraviny i kvalitnější zemědělství

 Genové editace jsou jako GPS, která nás rychleji dostane k cíli: k řešení otázky, jak nasytit stále rostoucí populaci v dobách geopolitických krizí a klimatických změn. Nová metoda výrazně zefektivňuje šlechtění plodin, v Evropské unii ale zatím není povolená, na rozdíl od Japonska, USA či Austrálie. Také proto se do Prahy sjíždějí přední odborníci, politici i zemědělci na dvoudenní konferenci, kterou pořádá Akademie věd ČR v rámci českého předsednictví Radě EU.

15.11.22

Šlechtění už staletí pomáhá zvyšovat úrodu a zkvalitňovat plodiny. Nicméně už nestačí tempu, jímž roste světová populace, ani klimatickým či politickým změnám.

Genetické úpravy rostlin mění hru

Vědci ale mají v rukách molekulární nůžky, díky kterým výrazně zrychlují přirozený proces šlechtění, aniž by do rostlin vkládali cizí genetickou informaci. Nejmodernější metoda genetických editací umožňuje chirurgicky přesné změny a opravy genomu – rychle, levně a efektivně.

„Rostlinu šlechtěnou genovými editacemi nerozeznáte od rostliny šlechtěné klasicky,“ zdůrazňuje Eva Zažímalová, biochemička a předsedkyně Akademie věd ČR. „Genové editace jsou metodou bezpečnou a jsou naší nadějí na to, abychom měli dostatek potravin v budoucnosti.“

GPSka pro šlechtitele

Genové editace umožní přeměnit zemědělství v udržitelné – plodiny budou lépe odolné např. vůči suchu i škůdcům, nebude třeba tolik pesticidů, hnojiv ani postřiků.

„Když hledáte cestu na konkrétní místo, můžete použít starou mapu a hodiny bloudit nebo se zaseknout v zácpě. Anebo můžete použít GPS navigaci a ta vás rychle dovedete tam, kam chcete. Tohle je to samé – genové editace vás dopraví k žádoucí změně v plodině téměř okamžitě,“ vysvětluje Dirk Inzé, koordinátor EU-SAGE a vědecký ředitel vlámského Biotechnologického institutu. „S ohledem na klimatickou změnu i na to, co se děje ve světě, je to opravdu důležitý nástroj.“

Tuto metodu používají vyspělé státy jako třeba Japonsko, USA a Austrálie, ale i Indie, Čína nebo jihoamerické země. Po brexitu na jejím povolení pracuje také Velká Británie. V Evropské unii je ale zakázaná. Spadá totiž do škatulky GMO a vztahují se na ni pravidla stará asi dvacet let.

Konference o novinkách i náladě ve společnosti

I na úrovni EU se ale pomalu dějí změny a vědci vedou s politiky aktivní debaty. Na uvedené téma budou diskutovat též na dvoudenní konferenci Genové editace pro bezpečné potraviny a kvalitnější zemědělské plodiny pořádaná Akademií věd ČR v Praze v rámci českého předsednictví Radě EU.

„Chceme představit nejmodernější vědecké poznatky, jejich použití u genově editovaných plodin a prodiskutovat, jaký vliv můžou mít na cestu k udržitelnému zemědělství,“ přibližuje cíl konference David Honys, člen Akademické rady AV ČR a rostlinný genetik.

Hlavním řečníkem konference bude Dirk Inzé, koordinátor EU-SAGE, organizace sdružující vědce, kteří na základě vědeckých faktů doporučují genové editace. Dále vystoupí členové a členky Evropského parlamentu a Evropské komise, zástupci ministerstev, zahraničních univerzit a z českých vědců a vědkyň promluví předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová nebo Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV ČR a další.

Výsledkem konference by měla být i doporučení, jak v Evropě zavést genově editované plodiny, aby měla širší podporu veřejnosti.

 

ZDROJ

Související

Aquaponie ušetří naproti klasickému zemědělství až 95 % vody, říká odborník

V aquaponii hrají významnou roli ryby. Jak se na celém procesu podílejí? Když dovolíte, začnu tím, že pokročilá aquaponie využívá výhody dvou vzájemně propojených ekosystémů k produkci udržitelných potravin. To vše bez použití umělých hnojiv a agrochemií. Jedním ekosystémem je ekosystém rostlin a...


Nastal čas na genomické úpravy rostlin. I kvůli potravinové bezpečnosti

„Vědecká komunita volá po tom, aby Evropa začala tyto slibné šlechtitelské metody využívat, a to nejen z hlediska potravinové bezpečnosti, ale také z hlediska životního prostředí. Rostliny by měly být odolnější vůči chorobám a suchu,“ řekla Šojdrová. „Navíc bychom měli přestat diskriminovat...


Brněnští vědci vdechují život suché půdě. Za projekt získali ocenění

Vědci stanovili dva základní postupy. První fází je aplikace adjuvantů do půdy. Klíčovými látkami jsou takzvané hydroabsorbenty, tedy látky, které zadržují vodu v půdě. „Pro pokusy byly použity dva typy pomocných látek s touto vlastností – přírodní lignit, jehož zdroje jsou snadno využitelné, a...